Nahlížení

recenze

"A nebyla sama. Její nejlepší kamarádka, Annie Clarková, seděla bez hlesu vedle ní. Byla rovná, jako by spořádala k obědu pravítko, a přímo maniakálně si okusovala nehty."

Vše začíná dnem, kdy se Meglynn Bellová neboli Meg dozví, co jí Osud určí. Čemu se bude po zbytek svého života věnovat. Nahlížečka. Tak se ocitá v učení pana Plumberblicka, a není jediná. S ní je zde také namyšlená Clarissa Swiftonová, další žačka v učení, která si myslí, že je něco víc než Meg.

"Nic, o čem bych věděla. Ale vzhledem k tomu, že nejspíš začínám trpět alergií na blonďaté lokny, tak čím dál budu od nich, tím líp," ušklíbla se Meg."

Na uvítacím plese se Meg seznámí s Garethem Tombem, učedníkem doktora Chřupky, nejlepšího ohledávače ve městě. I přes pár nedorozumění se z nich stanou dobří přátelé.
Jednoho dne se stane vražda, a vrchní nahlížeč Gwenstock rozhodne, že s policií budou spolupracovat právě Clarissa, Meg a Plumberblick, protože mrtvým je jeden z nahlížečů a rozhodně není posledním. Je na naší trojici a ostatních nahlížečích, aby zjistili kdo je vrah.

"O čem? Mluvím tu o tom, že tyhle našňořený akce miluju asi jako žluklý máslo na tejden starým chlebu."

Musím říci, že jsem si oblíbila skoro všechny postavy. Ať už se jednalo o Meg, Garetha, komorníka Clerence (na jeho hlášky jsem se vždy těšila), kuchařku paní Cookovou nebo nahlížeče Fredericka, Gwendolin, Ellie, pana Stoličného a Plumberblicka. Dokonce i nafoukané Clarisse jsem přišla na chuť. Humor a sarkasmus, který autorka v knize použila, mi opravdu sedl.

"Vaše plané výhružky na mě neplatí, slečno. A nemusíte si stoupat na špičky, já vás slyším odtamtud zdola i tak velice jasně. Jen doufám, že vy mě rovněž, když vám teď povídám, že pán si nepřeje být rušen a vy, jak se nyní jasně ukázalo, do kolonky rušičů rozhodně spadáte."

Kniha není psána nijak složitě. Autorka použila jednoduchý styl psaní. Opravdu oddechové čtení, kdy jsem se nejednou od srdce zasmála. Kniha mě vtáhla do děje a já se nemohla odtrhnout, jednoduše předčila má očekávání. Byla jsem mile překvapena, protože na obalu knihy je napsáno od jedenácti let. A to mně opravdu není.

"Meg se zaškaredila na komorníkova záda a byla ráda, že alespoň on neumí číst myšlenky, protože kdyby to uměl, asi by ji v tuto chvíli sbírali někde dole pod schody."

Já nemohu jinak, než doporučit dál. Jsem ráda, že jsem měla možnost si toto dílo přečíst, i když neodpovídám věkové kategorii, pro kterou je kniha určena. Pokud máte rádi trochu toho tajemna a chcete se zasmát nad hláškami našich hrdinů, tak neváhejte. A je jedno jestli váš věk trošičku víc převyšuje číslo jedenáct. Já jsem opravdu nadšena a budu čekat na další dílko paní Zahoříkové. Jen doufám, že to nebude trvat moc dlouho.

Já tímto děkuji nakladatelství Cosmopolis za zaslání recenzního výtisku.

Komentáře (0)