Na dostřel přináší spoustu akce v survival kabátku

recenze

Na dostřel (2019) / LukBook
Na dostřel přináší spoustu akce v survival kabátku
Pod značkou Kalibr vychází v Čechách již druhý thriller od Taylora Adamse. Tentokrát se jeho hrdinové ocitnou Na dostřel a opět budou bojovat o vlastní život.

Manželé James a Elle Eversmanovi projíždějí pouští vstříc novému bydlišti, když se jim najednou porouchá auto. Uvíznou v pustině bez mobilního signálu, s minimem zásob a se zmateným staříkem po boku. To však budou jejich nejmenší problémy. Na mušku si je totiž vzal šílený odstřelovač, který zabíjí lidi jen tak pro zábavu. Začíná jejich souboj o přežití.

Na dostřel je zajímavým survival thrillerem, kterých u nás zase tolik není. Autorovi se podařilo vměstnat celý příběh na poměrně malou plochu. Postavy se totiž díky tomu, že jsou povětšinou v zaměřovači střelce nemohou příliš pohybovat. V této části se rozvíjejí především jejich vztahy a čtenář zároveň sleduje myšlenkové pochody lidí, kteří mohou každou chvíli zemřít. Díky ohrožení života se mění jejich chování, ať už k lepšímu nebo horšímu.

Na ústřední dvojici manželů Eversmanových je vidět jejich láska, která se projevuje napříč celým románem. Větší prostor později dostane spíše James, který se může stát tím pravým hrdinou. Jedná se o sympaťáka, věčného optimistu a mírumilovného člověka. Situace z něj ovšem udělá někoho jiného. Vedle manželů se objeví ještě další postavy, ale některé z nich jsou vyloženě do počtu a ostatní nedokážou dohnat důležitost Eversmanových.

Kniha střídá pohledy na vyšinutého snipera a jeho oběti. Právě hlavní záporák je jednoznačně nejlépe vytvořenou postavou. Velice brzy mu uvěříte, že je schopen vraždit lidi jen tak pro radost, a že to v hlavě nemá příliš v pořádku. I přesto má v sobě další emoce jako je strach, které z něj přecijen dělají i člověka. I když trochu jiného. Navíc má řadu zlozvyků, například jezení křupek při střílení a jejich počítání. Víte kolik křupek obsahuje balíček? Celkově se jedná o propracovanou postavu.

Čtenář se tentokrát ocitá ve vyprahlé poušti a při čtení mu takřka teče pot po těle. Přestože se nachází v parném prostředí, nálada je často velice mrazivá. Krajina patří mezi důležité prvky, které slouží Adamsovi k vytvoření té správné atmosféry. Zatímco ve své první u nás vydané knize tohoto spisovatele Není úniku poslal své čtenáře do sněhové bouře, tentokrát si vybral přesný opak. I přesto dokázal vytvořit velice podobnou atmosféru, která napomáhá k dramatizaci celého příběhu.

Děj je z velké části složen z akce, přestřelek a útěku obětí. Velice rychle díky tomu plyne a kniha je opravdu čtivá. Zbytečné popisy nejsou na místě. Dostanete jen základní charakteristiky postav a jejich životů, a potom už hurá do boje.

Prostor dostane i několik menších zvratů, které možná nečekáte, ale nejsou zase tolik dramatické. V tomto thrilleru nejde v první řadě o to šokovat nebo překvapit. Hlavním účelem příběhu je nechat čtenáře vcítit se do oběti, jejího boje o život a touze po pomstě. A to se daří autorovi stoprocentně, protože při čtení budete zadržovat dech a doufat, že ostrostřelec mine a dá tak manželům příležitost k delšímu životu.

Taylor Adams vstoupil na český knižní trh jako nějaké zjevení. Jeho knihy jsou na naše poměry poměrně originální, a především se v nich neustále něco děje. Autor hrne příběh neustále dopředu vstříc vrcholnému souboji, ve kterém se utká oběť s lovcem.

Komentáře (0)

kniha Na dostřel recenze