Muffin a čaj: Nechte se pozvat na tuhle knižní dobrotu!

recenze

Muffin a čaj (2018) 5 z 5

/ JitulHa

Hned na úvod musím říct, že rozhodně nevyhledávám české spisovatele, byť to může znít jakkoliv nadutě. Nevím tedy, čím přesně mě zaujal právě Muffin a čaj od českého autora Theo Addaira, že jsem se rozhodla knihu pořídit a přečíst. Možná to bylo tím, že jsem byla prostě jen zvědavá, jestli se nějaký tamní začínající mladý autor dokáže alespoň trochu přiblížit jménům jako například John Green, David Levithan nebo třeba Becky Albertalli, kteří už se tématu LGBT ve svých knihách více či méně zhostili. Co ale vím jistě je, že se mu to vážně podařilo a možná víc než to, protože ta knížka byla jednoduše skvělá.
Jedná se contemporary romanci dvou studentů gymnázia, což samo o sobě není nic až tak objevného, ale autorovo pojetí příběhu společně s vytříbeným stylem psaní, mu dodává potřebný šmrnc a čtivost.
Příběh má celkem jednoduchou, ale přitom velmi nápaditou zápletku, vše zapadá a vede jedno ke druhému, tím pádem čtenář plynule prochází příběhem a nemá problém se začíst. Už po přečtení několika málo stránek, totiž vyvstanou mnohé otazníky, ohledně toho, co se vlastně odehrálo, ale hlavně toho, co ještě bude následovat. Ač to nemusí být na první pohled zřejmé, je to kniha především o pocitech, porozumění a toho jak dalece se nás může dotknout jednání a předsudky druhých lidí, dokonce i těch, od kterých bychom to čekali nejméně.
Zároveň je také hrozně zajímavé sledovat, jak toho dva zdánlivě cizí lidé mají tolik společného, i když se může zdát, že opak je pravdou.
Dalo by se tedy říct, že se autor svou knihou snaží jednoduše ukázat na prostý fakt, a sice ten, že každý člověk vedle sebe zkrátka potřebuje někoho, kdo ho chápe a kdo je tu pro něj za všech okolností, těch dobrých a zejména pak těch špatných. Sami hlavní protagonisté Daniel a Kit mohou být zase ukázkou toho, že nemusí ani tolik záležet na tom, jestli je pro člověka takovou osobou ten nebo ta.
Muffin a čaj mě velmi i mile překvapil, proto příště určitě zvážím, zda nějaké autory zavrhnu jen z toho důvodu, že jsou čeští, anebo jim dám opět šanci. Tady se to rozhodně vyplatilo – za mě zatím asi nejlepší knížka letošního roku!