Magie krve: Příběh plný tajemství a nebezpečných hrátek

recenze

Silla Kenicottová byla do doby než tragicky zemřel její otec i matka, sebevědomou dívkou s vášní pro divadlo, jíž si všiml nejeden spolužák, tato strašlivá událost ale všechno změnila a jako mávnutím proutku bylo její staré já pryč. Silla si radikálně ostříhá vlasy, začíná se jinak oblékat, ve škole se příliš neprojevuje, ani kamarádky nevědí, jak se s ní mají po tom, co se stalo bavit, dokonce i její dosavadní nadšení z divadelního kroužku vázne.
Silla je zoufalá a otřesená, avšak neustále se zdráhá uvěřit, že se smrt jejích rodičů odehrála tak, jak všichni tvrdí, na rozdíl od svého bratra Reese, který se s nastalou situací vyrovnává po svém. Je rozhořčený, zatrpklý a jen těžko dokáže ovládat svůj vztek. Reese je ale jediný, kdo Sille zbyl, kromě nedávno objevené babi Judy, proto mu neustále naznačuje, že vše mohlo být úplně jinak, což jeho náladu nijak výrazně nevylepšuje, ba naopak.
Bezradná Silla už neví kudy kam, pak ji však domů dorazí záhadný balíček, ve kterém se nachází kniha, která byla údajně majetkem jejího otce. Silla nevěří svým očím, jde o nějaké zvláštní záznamy. Že by snad kouzla? A co teprve ty přísady, je mezi nimi vážně krev? Její otec byl přece obyčejný učitel latiny, nebo to si alespoň doposud myslela. Je jen jediný způsob, jak se dozvědět, jestli je to, co se píše v knize pravdivé - vyzkoušet to! Silla, která v tom všem vidí určité znamení a možná jedinou šanci, jak přijít na to, co se skutečně přihodilo jejím rodičům, neváhá, vydává se na nedaleký hřbitov, namátkou si vybírá jednoduché kouzlo a něco se opravdu děje. V tu samou chvíli si to cestou k hřbitovu rázuje Nicholas, který se sem před pár dny přistěhoval se svým otcem a nesnesitelnou macechou Lilith. I přes počáteční rozpaky si Nicholas a Silla padnou do oka, a jsou si vzájemnou oporou. Také začnou společně pronikat do světa plného magie, kterému nerozumí, ale který je čím dál, tím víc láká. Kdyby jen tušili, jakému nebezpečí vystavují sami sebe i své blízké, a které je brzy dostihne.
Kniha se četla velice dobře, děj byl napínavý, plný nečekaných odhalení a rychle ubíhal. Zpestřením bylo určitě i to, že příběh byl vyprávěn ze dvou různých perspektiv Silly a Nicka, které se měnily nejen s další kapitolou, ale i v průběhu každé kapitoly. Také zde byly k vidění staré zápisky jisté tajemné dámy Josephine Darlyové, které napomáhaly k většímu pochopení vší té magie, vlastně postupně rozkrývaly hlavní části příběhu a mě vážně bavily.
Co se týče samotných hrdinů, Silla mi přišla poněkud povahově prázdná, ale možná právě to byl autorčin záměr, vždyť přece prožila takové hrůzy. Na druhou stranu se mi velmi líbil její vztah k divadlu, a především to, jak si vytvářela své pomyslné divadelní masky v různých vyhrocených, nebo pro ni nepříjemných situacích. Nicholas mi byl celkem sympatický. Byl to na první pohled pohodový kluk, i on však měl nějaká ta svá tajemství, nebo spíše vzpomínky, které by nejraději vymazal z hlavy. A jeho slovní přestřelky s Lilith byly moc povedené.
Avšak to, co je podle mého názoru na této knize nejpovedenější, je příběh sám, jeho tajuplné líčení a celková promyšlenost. Hlavně, to ale byl výjimečný příběh, který se točil kolem krve a magie, které z něho dělají mezi fantasy knihami s upíry, vlkodlaky, anděly a kdo ví čeho všeho ještě, něco jiného a jedinečného.

Komentáře (0)