Hrej tajně: Navenek nenávist, uvnitř láska

recenze

Hrej tajně (2014) / JitulHa
Hrej tajně: Navenek nenávist, uvnitř láska
Knížka je volným pokračováním série The Game. Na rozdíl od minulého dílu, se tu autorka soustředí na jinou ústřední dvojici. Tu tvoří Aston a Megan, jejich příběh je v mnohém odlišný od jejich přátel z předchozí části.
Zatímco předešlý pár si na zamilované zpočátku pouze hrál, jejich cílem bylo ukazovat se před všemi svými známými, aby jim, co nejvíce lidí jejich předstíranou lásku uvěřilo a oni tak mohli vyhrát sázku, tady je tomu naopak. Tihle dva svou lásku nepředstírají, stále více zjišťují, jak moc jsou pro sebe důležití a to poslední po čem touží je, aby si toho někdo z jejich přátel všiml. Proto se i nadále častují uštěpačnými a ne zrovna milými poznámkami, které pro ně až donedávna byly tolik typické.
Děj byl více nezvyklý postavy, měly rozsáhlejší charakter. Aston byl velký sukničkář, podobně jako Braden, nicméně jeho osobnost byla propracovanější. Jeho jednání bylo totiž do značné míry ovlivněno nešťastným dětstvím. Neviděli jsme tedy pouze člověka, který se zničehonic pro lásku změní, ale někoho, kdo chce být někým jiným, protože není schopen pochopit svou minulost, nevěří ani, že by ji mohl pochopit někdo další, natož dívka, která vždy žila normální a pohodový život. Avšak možná právě proto může Megan Astonovi dát pocity pohody, lásky a všednosti, které mu doposud unikaly.
Megan je totiž běžná studentka s vášní pro literaturu, která doufá, že na ni někde čeká vysněný pan Darcy. Ale může jím být Aston, jemuž je vztah a věrnost cizí? Megan je ochotná to zkusit. Oba tak navzájem poznávají své životy i sami sebe.
Pokud jde o strukturu knihy, byla stejná jako v té první. I tady je příběh vyprávěn z různých pohledů dvou hlavních protagonistů. Poznáváme tak jejich vnímání vzniklé situace i Astonovu minulost. Také jednotlivé kapitoly jsou výstižné a krátké, příběh přečtete rychle a zkrátíte si jím například dlouhé odpoledne.
Kdybych měla obě knihy zhodnotit, tento díl mě zaujal o něco více. Celkově asi proto, že příběh byl ve srovnání s tím prvním méně šablonovitý, zároveň hrdinové byli tak nějak sympatičtější. Jinak však děj nabízí v podstatě to samé, co jednička - romantiku, sbližování, občasné výtky jeden druhému, ale v zásadě zamilovanou dvojici, tudíž myslím, že příznivce knih tohoto typu určitě nezklame.

Komentáře (0)

kniha Hrej tajně recenze