Milionářka z ulice

recenze

Struny lásky (2020) / Kikina182
Milionářka z ulice
Skylar kdysi byla zpěvačkou úspěšné pop-rockové skupiny. Jenže sláva nebyla taková, jak si představovala. Být ve světle reflektorů a vystavovat tak světu svůj každodenní život pro ni bylo utrpením. Když ztratila poslední důvod, proč odvrácenou stránku slávy snášet, zmizela.

Procestovala mnoho zemí, ale nakonec zůstala ve Skotsku. Jenže bez toho, aby upozornila svoji agentku a bývalé členy kapely, kde ji najdou, nemohla žít ze svých peněz. Raději než aby se vrátila do víru slávy, zůstala na ulici. Přežívala bez střechy nad hlavou a z pár drobných, které si vydělala pouličním zpěvem. Když na ni narazil manažer hudebního vydavatelství Killian, nabídl ji práci v hudebním průmyslu. I přesto, že ho Skylar nejdříve odmítla, nakonec neměla na výběr a musela jeho nabídku přijmout.

Kniha je napsána v ich formě z pohledu Skylar a stejně jako v případě prvního dílu, a vlastně všech knih od Samanthy Young, jsem se do ní hned začetla. Autorka má opravdu úžasný styl psaní. V jejím podání příběh krásně plyne. Každá věta, slovo i písmeno je přesně tam, kde má být.

Příběh se víc než předchozí knize Bez rozloučení podobá autorčině sérii Dublin Street. Ale i když příběh působí odlehčeněji, tak se tu řeší závažnější témata stejně jako v případě prvního dílu. Řekla bych, že Struny lásky jsou ještě lepším hybridem už tak úžasných autorčiných předchozích knih.

Moc se mi líbí, jak celý příběh autorka pojala a že místo toho, aby se věnovala ze začátku minulosti hlavní hrdinky, vložila do knihy průběžně jen ty nejdůležitější části v podobě flashbacků. Do příběhu to zapadlo opravdu skvěle a přechod mezi minulostí a přítomností byl tak krásně hladký.

Příběh je opravdu skvěle promyšlení a naprosto nic v něm nechybí. Je tu láska, přátelství, tragédie, bolest, štěstí i smutek. Zkrátka všechny emoce, které tu jen můžou být. A právě to, jak je jimi kniha napěchovaná je jeden z mnoha důvodů, proč je tak skvělá.

Hodně nadšená jsem také z toho, že se autorka vyvarovala obvyklé zvratové zápletce. Samozřejmě, že zvratů tu je opravdu hodně, ale není tu taková ta zápletka, která všechno obrátí vzhůru nohama jen pár stránek před koncem a pak se zázrakem dá všechno dohromady. Tyhle zápletky jsou za mě nesmyslné a jsem opravdu ráda, že zrovna v téhle knize se žádná taková neobjevila a nesnížila tak kvalitu příběhu.

Samantha Young si vždycky dává práci s popisem svých postav, ale tentokrát se překonala. Jejich vzhled i povahu popsala perfektně, ale to co mě ohromilo, byla jejich emocionální stránka. Všechny autorčiny hlavní hrdinky jsou z téhle stránky popsané opravdu do nejmenších detailů, ale v případě knihy Struny lásky tak popsala všechny postavy, díky čemuž všichni působili ještě mnohem skutečněji.

Zatím se mi nestalo, že bych přečetla knihu od Samanthy Young a nebyla nadšená. Tahle autorka je zkrátka brilantní a Struny lásky jen a jen dokazují, že s každou další knihou překonává sama sebe. Za mě je tahle kniha zatím jejím nejpovedenějším titulem a já vám ji můžu jen a jen doporučit stejně jako všechno ostatní knihy z pera této autorky.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Euromedia - Ikar.

Komentáře (0)

kniha Struny lásky recenze