Melissa.

recenze

Melissa (2023) 5 z 5 / bajub
Melissa

Pro své okolí je George. Ten divný, přecitlivělý kluk, který tak úplně nezapadá mezi své vrstevníky. Ovšem kdyby ho poznali blíž, pochopili by, proč tomu tak je. George totiž není George. V jeho těle se totiž ukrývá Melissa, vystrašená dívenka, která nerozumí tomu, proč její tělo vypadá tak, jak vypadá. A tohle tajemství si Melissa nechává pro sebe, byť by to kolikrát strašně ráda vykřičela do světa, ovšem strach z reakce okolí jí v tom brání. Jenže pak přijde obrovská touha hrát ve školním představení pavoučici Šarlotu a Melissa se rozhodne jít s kůží na trh...

Melissa je první LGBT kniha pro děti 10+, která citlivým způsobem ukazuje trans dětem, že v tom nejsou samy, a nám ostatním dává nahlédnout do jejich mnohdy zmatené a křehké duše.

"Slovo 'muž' ji uhodilo, jako by jí na hlavu spadla hromada kamení. Bylo stokrát horší než 'kluk' a úplně jí vyrazilo dech. Urputně se kousla do rtu a cítila, jak se jí oči zalévají dalšími slzami. Položila si hlavu na lavici a zatoužila být neviditelná."

Příběh je vyprávěn opravdu jemným a citlivým způsobem, nikde se zbytečně netlačí na pilu, nikdo se vás nesnaží přehnaně ohromit, naopak - vše působí naprosto přirozeně a chování postav je naprosto uvěřitelné - místy vás dojmou, místy nad nimi zakroutíte hlavou a místy vás opravdu naštvou. Ale tak to zkrátka v životě je.

"Inu, nemůžeme dětem diktovat, kým mají být, ale rozhodně je můžeme podpořit, viďte?"

Melissou se nese jedna nádherná a velmi důležitá myšlenka - nemusíme chápat, co kdo jak prožívá, vnímá, dělá, co nebo kdo se komu líbí, stačí jen, když každého přijmeme takového, jaký je, a budeme ho takto respektovat. Navíc, nezapomeňme, že děti se k jinakosti nestaví s předsudky (nebo nedejbože s nenávistí), to se učí až od dospělých....

Závěrečnou otázku nemám, ale mám jedno přání, chtěla bych, abychom jako společnost došli do fáze, kdy označení LGBT román vymizí a bude to zkrátka milostný román jako každý jiný .

Komentáře (0)

Přidat komentář