Mega nálož příběhů

recenze

Mlha (2007) / assa
Mega nálož příběhů
MLHA – Stephen King (recenze)
Z anglického originálu Skeleton Crew
Přeložil David Petrů
Vydalo nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA
Rok vydání 2021
Vydání třetí, pevná vazba, 552 stran

Mlha - Nakladatelství Beta (nakladatelstvibeta.cz)


Anotace:
Povídkový soubor do mistra hororu
Ve vynikající sbírce dvaadvaceti povídek Stephen King opět čtenářům poodhaluje temná zákoutí své jedinečné fantazie.
Supermarket se stává posledním útočištěm lidstva v boji s mimozemskými vetřelci. Výlet na půdu se promění v cestu do pekla. Řidička objevuje vpravdě děsivou zkratku do ráje. Idylické jezero může být domovem bezbřehého zla. Opuštěný ostrov se stává svědkem toho neúděsnějšího boje o přežití, jaký kdy člověk vedl.


Povídky obsažené v této sbírce jsou sebrané za celých sedmnáct let Kingovy spisovatelské kariéry a po Noční směně (Nightshift 1978) se jedná o jeho druhou sbírku.
Na začátku knihy King vtipně poreferuje o tom, co pro něj krátký prozaický útvar znamená:

„Četba dobrého dlouhého románu je v mnoha ohledech něco jako dlouhý a uspokojivý milostný vztah. Povídka je ale něco úplně jiného – povídka je, jako když vás neznámý člověk letmo políbí ve tmě. To se pochopitelně s dlouhodobým vztahem ani s manželstvím nedá srovnávat, ale polibky mohou být sladké a právě ta pomíjivost jim dodává osobitou přitažlivost.“

Povídku Zde jsou tygři (Here There Be Tygers), která je napsána z pohledu chlapce, který věří, že na školních záchodcích číhá tygr, napsal King ještě jako student na střední škole a poprvé byla vydána v roce 1968. Mimochodem název povídky odkazuje na popisy neprozkoumaných částí země na mapě, které používali středověcí kartografové.

Jeden z novějších počinů sbírky je Balada o pružné kulce (The Ballad of The Flexible Bullet), kterou King napsal v roce 1983. Hlavním tématem je šílenství. Název odkazuje na vypravěčovo přesvědčení, že je šílenství jakási „pružná kulka“, která nakonec oběť zabije, ale nikdo neví, jak dlouho to bude trvat a jaké škody kulka napáchá, než se tak stane.

Sbírka také obsahuje dvě osobnější díla. Jedná se o kratičkou báseň Pro Owena (For Owen), kterou King napsal pro svého syna. Druhá z nich je Babička (Gramma), v níž jedenáctiletý chalapec musí zůstat doma sám se svou babičkou upoutanou na lůžko. Podle všeho zde King čerpal ze svých vlastních zážitků, kdy jako dítě nějakou dobu žil společně se svou invalidní babičkou.

Jedna z nejlepších povídek sbírky je bezesporu Nezmar (Survivor Type), pojednávající o muži, který skončí na pustém ostrově bez potravy. Příběh začíná následujícím epigrafem:
„Dříve nebo později napadne tahle otázka každého studenta medicíny. Jak silný traumatický šok pacient vydrží? Různí odborníci odpovídají různě, v podstatě se však jejich odpověď dá vždy přeformulovat v další otázku: Jak moc chce pacient přežít?“
Kinga nápad tak zaujal, že celé dny nedokázal myslet na nic jiného. Se svou myšlenkou se svěřil svému sousedovi, jistému Dr. Ralphu Drewsovi, který mu potvrdil, že člověk by mohl nějakou dobu přežít sám ze sebe, jelikož ve všem materiálním je uložena energie.
Když povídka přišla na svět, King ji nebyl po dlouhá léta schopen nikomu prodat. Podle něj zachází až moc daleko a i na něj samotného je příliš.

Titulní Mlha je nádherná ukázka toho, jak dokáže King pracovat s psychologií postav. Malé městečko Bridgton v Maine je zahaleno hustou mlhou. David Drayton se se svým malým synem uchýlí do supermarketu, kde čelí nejen bytostem přicházejícím z mlhy, ale také fanatické agresi ostatních přeživších.
K napsání Kinga inspirovala návštěva supermarketu po jedné letní bouřce. Představil si obřího létajícího prehistorického plaza poletujícího po obchodě. Když stál ve frontě u pokladny, už měl celý příběh v hlavě: skupinka přeživších uvězněná v supermarketu a obklopena neznámými tvory.
Nutno též zmínit velmi podařenou filmovou adaptaci, kterou má na svědomí velký Kingův fanoušek Frank Darabont (mimo jiné režisér nejlepších Kingových adaptací Vykoupení z věznice Shawshank a Zelená míle), který ve filmu sice pozměnil konec, ale řekl bych, že to vůbec nebylo na škodu a posunulo to celý film o level výš. Samotnému Kingovi se tahle změna moc zamlouvala.

Čistě hororovými kousky jsou Opice a Obraz smrtky.
V povídce Opice dva bratři najdou v podkroví domu svého prastrýce zvláštní hračku – opici mlátící do činelů. Problém je, že když činely spustí, zemře někdo blízký.
Obraz smrtky je jedna z raných Kingových povídek (1969) a pojednává o sběrateli starožitností, který má zálusk na koupi legendárního Delverova zrcadla, o němž se vypráví, že lidé, kteří se do něj podívají, záhadně zmizí.

Povídka I povstal Kain (Cain Rose Up) pojednává o vysokoškolském studentovi Curtu Garrisovi, který trpí depresemi a jednoho dne se rozhodne zahrát si na odstřelovače. Tato povídka vznikla v roce 1968 a svým námětem je podobná neblaze proslulé knize Rage, kterou King napsal pod pseudonymem Richard Bachman přibližně ve stejné době a jejíž dotisky osobně zakázal.

Zkratka paní Toddové (Mrs. Todd´s Shorcut) pojednává o ženě, která se stále snaží najít co nejkratší cestu ke svému cíli. Jelikož mám rád film Donnie Darko a další počiny s tématikou pokřivené reality a teorií červích děr, tahle povídka se mi moc líbila.

Ve sbírce najdeme i dvě povídky pro milovníky sci-fi.
První z nich je Jaunt (Jaunt), příběh odehrávající se ve 24. století, kdy je technologie teleportace označována jako Jaunting. Člověk se může transportovat přes obrovské vzdálenosti, dokonce i na jiné planety ve Sluneční soustavě.
Druhou povídkou je Plážový svět (Beachworld), která se odehrává v nespecifikované budoucnosti, ale zmínka je o posledním členovi skupiny Beach Boys, který zemřel před osmi tisíci lety. Kosmická loď nouzově přistane na planetě tvořené výhradně pískem. Jedná se o psychologický thriller.

Povídka Kšeft na svatbě (The Wedding Gig) trošičku vybočuje z Kingovy tehdejší tvorby. Příběh je vyprávěný z pohledu kapelníka jazzové kapely, která má zahrát na svatbě sestry mafiánského bosse Mika Scollaye. Na svatbu se však chystá i Scollayeho nepřítel.

Kniha obsahuje ještě jednu (po Pro Owena) několikastránkovou báseň. Jedná se o Paranoia: Zaklínadlo (Paranoid: A Chant), ve které si paranoidní schizofrenický člověk stěžuje na pronásledování a vládní spiknutí a je přesvědčen o tom, že se ho tajní agenti chtějí zbavit pomocí arsenu či kyanidu.

Další dvě povídky se řadí k naprosté špičce sbírky.
Je to povídka Prám (Raft), o čtyřech studentech, kteří si jedou zaplavat na odlehlé jezero v Pensylvánii a skončí uvězněni uprostřed jezera na dřevěném molu obklopeni záhadnou černou hmotou. Povídka s krásně vybudovanou atmosférou.
Druhou vynikající povídkou je Textový procesor bohů (Word Processor of the Gods). Na spisovatele Richarda Hagstroma padla krize středního věku a má již plné zuby své tyranské ženy a dospívajícího syna Setha. Jeho synovec Jonathan náhle umírá při autonehodě. Richardovi se do rukou dostane textový procesor, který Jonathan složil z různých součástek. Když procesor zapne, na obrazovce se objeví zpráva „Všechno nejlepší k narozeninám, strýčku Richarde“, což dokazuje, že mu měl být procesor věnován. Brzy Richard zjišťuje, že má stroj schopnost ovlivňovat realitu.

Muž, který nepodával pravici (The Man Who Would Not Shake Hands). V soukromém klubu na Manhattanu, s kterým jsme se měli možnost seznámit již v novele Dýchací metoda ze sbírky Čtyři roční doby (Different Seasons), vypráví starší muž, jak před lety hrál karetní hru s mužem jménem Henry Brower, který trpěl strachem z kontaktu s jinými lidmi a odmítal se kohokoli dotknout.

Nona vypráví o muži, který z vězení líčí, jak se setkal a zamiloval do krásné dívky jménem Nona jedné zimní noci v Maine. Jedná se o horor, který má dost společného s dřívější Kingovou povídkou Prokletí Jeruzalemské ze sbírky Noční směna (Night Shift) a nese odkaz na Lovecraftovo dílo, hlavně na povídku Krysy ve zdech.

Povídka Náklaďák strejdy Otta (Uncle Otto´s Truck) je dalším kouskem, který popisuje postupné pomatení mysli. Tentokrát v důsledku výčitek svědomí, i když to v závěru knihy tak nevypadá. Seznámíme se zde s dvěma podnikateli z Castle Rocku, Ottou Schenckem a Georgem McCutcheonem, kteří byli vlastníci náklaďáku, pod nímž jednoho dne příjde George o život.
Příběh je vyprávěn Ottovým synovcem, který je přesvědčen o tom, že se nejednalo o nešťastnou náhodu, ale že měl v incidentu prsty Otto. Ten si nedaleko starého nepojízdného náklaďáku postaví domek a časem nabývá přesvědčení, že mu náklaďák usiluje o život.
V povídce je zmínka o Billym Doddovi, otci bláznivého Franka. Je to odkaz na vraždícího zástupce šerifa Franka Dodda z románu Mrtvá zóna.

Povídky Ranní rozvážky (Mlékař # 1) (Morning Deliveries: Milkman # 1) a Bourák: Příběh z prádelny (Mlékař # 1) (Big Wheels: A Tale of the Laundry Game: Milkman # 2) mají jedno společné. Jedná se o části nedokončeného románu Mlékař, který nikdy nebyl dopsán a na povídkách je znát, že měly být součástí něčeho většího. Takhle na mě působily zmateným dojmem.

Celou sbírku zakončuje třešnička na dortu (aneb to nejlepší na konec) v podobě Úžiny (The Reach), která byla nejprve publikována pod názvem „Do the Dead Sing?“, tedy Zpívají mrtví?
Stella Flanders, nejstarší obyvatelka ostrova, právě oslavila své 95. narozeniny. Nikdy v životě ostrov neopustila, jelikož k tomu neměla žádný důvod. Smrt však již klepe na dveře a Stelle se začínají zjevovat zesnulí obyvatelé ostrova včetně jejího manžela, který ji vyzývá, aby se vydala na pevninu.
Kinga inspiroval příběh skutečné ženy, která žila a zemřela na malém ostrově u Maine a nikdy nevkročila na pevninu. Žila v malé komunitě, která byla jako její rodina a na ostrově měla vše, co potřebovala a až do dne, kdy zemřela, neměla potřebu ostrov opustit.

Kingovy povídky (a povídky obecně) mám moc rád a tuto knihu považuji za hezky vyváženou. Slabších kousků je tu opravdu jen minimum. King zde předvedl, že je daleko vyzrálejší spisovatel než v počátcích a jeho novější počiny jdou do mnohem větší hloubky.
Sbírku zakončuje pár zajímavých poznámek o tom, jak některé povídky vznikly. Tyto poznámky, jak sám King poznamenává, jsou pro akademiky, fanoušky a čmuchaly, protože ne každého zajímá, odkud se povídky berou. Já se řadím do druhé skupiny a jsem za tuto kapitolku velice rád. Ostatně jako za celou tuhle knihu. King forever!

Komentáře (0)

kniha Mlha recenze