Agatha Christie ve spárech Guillerma del Tora

recenze

Po smrti Izajáše Havrana se na zámek Rabenštejn kdesi uprostřed Krkonoš sjedou pozůstalí, aby byli obeznámeni se závětí starého pána. Od samého začátku visí ve vzduchu vzájemná nevraživost díky spletitým rodinným vztahům. Hádka na sebe nenechá dlouho čekat a i přesto, že jednou z podmínek dědického řízení je strávení noci na zámku, někteří členové rodiny se rozhodnou místo ještě před setměním opustit. To je jim však nejen díky husté chumelenici, ale i zásahem někoho, kdo má s rodinou své plány, znemožněno. A nejdelší noc v jejich životě právě začíná!

Čtenář má od počátku poměrně jasnou představu, kdo je tu klaďas a kdo záporák, a v postavách se rychle zorientuje. Tomu jistě napomáhá i přehledný rodokmen na předsádce (vnitřní straně desek) knihy. Ten je ilustrovaný a společně s obálkou a dalšími ilustracemi uvnitř knihy se o něj postaral český malíř a grafik Lubomír Kupčík, který v minulosti spolupracoval (a stále spolupracuje) s řadou českých knižních autorů a jeho práce posouvá knihu o level výš. Zde bych chtěl ale čtenáře upozornit, aby se před četbou vyvarovali bližšímu zkoumání zadní předsádky, kde se nachází téměř totožný rodokmen jako na té přední. Zásadní rozdíl však spočívá v tom, že je v podstatě vyzrazeno, kdo z rodiny hrůznou noc nepřežije.
Za zmínku stojí i nestandardní typ ořízky, která má ve čtenáři evokovat starou očtenou kroniku, jež se v románu v jednu chvíli vyskytuje.

Příběh samotný je dobře vystavěný, plný napětí a gotického feelingu a nechybí ani přiměřená míra černého humoru. Přirovnání k Deseti malým černouškům od Agathy Christie viděných optikou Guillerma del Tora (Faunův labyrint, Purpurový vrch) je zde zcela na místě. Může se zdát, že příběh není nijak zvlášť originální, ale tím, že autor do klasické detektivky vnáší prvky nadpřirozena, ho přinejmenším obzvláštňuje.

"Možná že tohle není detektivka. Možná je to horor. V hororech je nadpřirozeno přijatelný, ne? Dokonce preferovaný."
"Horory jsou jenom jako."
"Všechno je jenom jako. dokud se to doopravdy nestane."

Nechybí ani mladí hrdinové ve věku šesti a sedmnácti let, kteří se do nezáviděníhodné situace aktivně zapojují, snaží se celé záhadě přijít na kloub a na celou věc nahlížejí z úhlu odlišného než zpočátku většina nedůvěřivých dospěláků.
Před autorem smekám, jelikož muselo být zatraceně těžké celou tu bandu ukočírovat a i přesto, že v jejich chování a myšlenkových pochodech pár drobných nelogičností najít můžeme, zhostil se toho s velkou grácií.

Je znát, že má Martin Paytok detektivní žánr v krvi. Jeho tvorba, v níž často kombinuje kriminální zápletky s prvky nadpřirozeného hororu, nese vliv Donalda E. Westlakea, Gartha Ennise a kuhánkovské akční školy. Setkat jste se s ní mohli například v antologiích Kladivo na čaroděje: O krok před peklem, Lovci monster:Fantom nebo Krev, monstra a cukroví a také na stránkách časopisu Pevnost. Knižně debutoval zběsilou řezničinou Prokletí pro všechny a Láska, smrt a všechno zlý je jeho druhým románem.

Komentáře (0)