Medvídek Pú

recenze

Medvídek Pú (1978) / -Endy- (366 views)
Medvídek Pú
Jako dospělí se občas vracíme ke knihám z dětství – abychom je přečetli svým dětem nebo třeba protože se na chvíli zase chceme setkat se svými oblíbenými hrdiny. Jenomže po těch letech už se nejedná o stejnou knížku. Hrdinové v ní se jaksi změnili, protože my jsme se změnili. Může se stát, že knihu odložíme, protože její příběh už nám nemá co říci. Anebo znovu objevíme její kouzlo, tentokrát ale úplně jiné; nové. Před očima nám ožijí roztomilé postavy, které pod rouškou jednoduchosti skrývají větší pravdu o životě než knihy pro dospělé.

Medvídek Pú je právě taková kniha – napsaná pro děti, a přece tak často čtená dospělými. Pomocí laskavého humoru líčí příběhy o přátelství založené na velice jednoduchých pravidlech: buďte spolu, pomáhejte si a mějte se rádi i se svými chybami.
A tady má skutečně každá zvířecí postava nějakou svou (třeba jen malou) chybu:

je hloupoučký medvídek s malým rozoumkem:

„To nemá hlavu ani patu,“ řekl Králíček.
„To nemá,“ řekl Pú skromně. „Ale mělo to, když jsem začal. Ale pak se s tím něco stalo."

Je závislý na medu a rád skládá básničky a písničky (jakkoliv nesmyslné se občas mohou zdát).

Prasátko je věčně ustrašený tvoreček, který to nerad přiznává:

„Těžko být odvážný,“ řeklo Prasátko a trochu přitom potahovalo, „když jsi tak malé zvířátko.“

Králíček rád organizuje, řídí a všechno ví nejlíp:

„Hned jsem si to myslel, že jeden z nás moc jí,“ povídá Králíček, „a věděl jsem, že já to nejsem, ale nechtěl jsem nic říkat. Tak já dojdu pro Kryštůfka Robina.“

Sova je zase rádoby sofistikovaná, ale ostatní jí to víceméně věří, protože umí napsat slovo MYSLIVEC. Tygr si neustále vymýšlí a skáče. Klokanice je hyperprotektivní matka a malý Klokánek její rozpustilý syn.
No, a potom je tady oslík Ijáček, největší opruz Stokorcového lesa, věčně pesimisticky naladěný, zasmušilý a (lahůdka pro dospělé) pravděpodobně dost často sarkastický:

„Mohla by ti z toho rupnout záda, Ijáčku?“ zeptal se Pú udiveně.
„To je na tom právě napínavé, Pú, že člověk neví, až když je po všem.“

Každé zvířátko má v lese svůj domov, všichni spolu vycházejí a podnikají každodenní malá dobrodružství. A když si přeci jen s něčím neví rady, pomůže jim Kryštůfek Robin; lidské mládě, které vždy ví, co dělat a jak co napravit. Navíc miluje zvířátka, jako by byla jeho vlastní :).

Jistě, některé situace v knize nejsou úplně logické:
Jak často potkáte v jednom lese králíka, klokana a tygra?
Který osel má připínací ocas?
Který tygr dokáže přežít na požívání sladového výtažku?

Ale to už bychom stejně tak mohli zpochybňovat schopnost zvířátek mluvit, psát nebo samostatně bydlet. Nezapomínejte však, že čtete pohádku, a v té se žádné meze logice nekladou. Jedno však má společné dětem i dospělým: každý se z ní může poučit, jak být dobrým přítelem.

Komentáře (3)

kniha Medvídek Pú recenze

woodward
14.02.2016

Zvláštní povídání. Poslední dva odstavce zcela mimo mísu. Trochu mi to připomíná, jak prasátko s Puem líčili past na strašlivé slonisko... chce se mi říct hoho!

qwill
10.02.2016

nojo, a teď zbývá ještě odpovědět na otázku, kdo je Největším filozofem všech dob.

qwill
10.02.2016

Medvídek Pú je druhý největší filozof všech dob....
i když se také vyvíjel

ALE balónkem si med neopatříš...
JÁ ANO

ovšem to ještě svůj názor přehodnocuje:
(Goethe by nejspíš řekl: je to zatím takový einer kleiner Ur-Bärchen Puuh)
Asi to nebyly ty správné včely....

pak dozraje do definitivní, zakalené podoby

ALE my nemluvíme o popálení - durdila se Sova.
JÁ ANO, řekl Pú.

---------------------------

Medvídek Pú je má první knížka, kterou jsem si odnesl z knihovny (a čestně vrátil). Bylo to téměř přesně před padesáti lety. Líbil se mi na obálce medvídek s balónkem.
A až v dnešní době začínám pomalu chápat, o čem to je....
a jednomu to dělá dobře