Martin Servaz je zpět!

recenze

Sestry (2019) / Schefik

Když se v roce 2016 dostal na pulty českých knihkupců první díl krimi série s Martinem Servazem, Bernard Minier se stal takřka okamžitě miláčkem řady čtenářů. Od té doby uběhla spousta času, Minier je však stále zde a právě nám přináší pátý díl své nejúspěšnější řady. Sestry nás tentokrát zavádí až na samotný začátek bohaté Servazovy kariéry a i tentokrát se připravte na pořádnou jízdu, která vás nenechá vydechnout až do poslední strany.

Po turbulentních a značně vyhrocených událostech, kterými jsme si prošli společně s hlavním hrdinou v předchozí knize, přichází na řadu menší zklidnění. Tedy, alespoň pro Servazovu nemesis - Juliana Hirtmanna, který opět dostává trochu oddechu. To však neplatí pro samotného Servaze, který se bude muset vypořádat s dalším zapeklitým případem, jenž sahá až k jeho prvopočátkům u policie.

Psal se rok 1993, kdy se Martin Servaz, jako začínající policista zúčastnil neúspěšného vyšetřování dvojnásobné vraždy sester oblečených v šatech k prvnímu svatému přijímání. Scéna jako vystřižená z knihy Erika Langa, známého autora thrillerů, na kterého rázem padá podezření z vraždy. Vinu se mu však nikdy nepodařilo prokázat a vyšetřování bylo uzavřeno ve chvíli, kdy se údajný vrah ke svým činům doznal v dopise na rozloučenou, který zanechal před tím, než spáchal sebevraždu. Přesto tento případ zanechal více nezodpovězených otázek, než odpovědí. A právě ty vyplouvají na povrch o více než pětadvacet let později, když je Servaz povolán k vyšetřování záhadného úmrtí v domě stejného spisovatele…

Minier již v předchozích knihách sázel především na zajímavý příběh, úžasnou čtivost a pár překvapivých zvratů, kterými rozhodně dokázal zaujmout. Všechny tyto aspekty katapultovaly knihy tohoto francouzského bestselleristy do všeobecného podvědomí fanoušků a ani nejnovější přírůstek do série na tom rozhodně nehodlá nic měnit. Ba právě naopak. Minier tak opět hojně využívá osvědčené postupy ze svých předchozích knih a navrch přidává pár malých zpestření.

Tím pravděpodobně nejviditelnějším, je fakt, že se autor tentokrát rozhodl více zabrousit do Servazovi minulosti a ukázat tak čtenářům, jak asi vypadalo policejní vyšetřování v roce 1993. Právě tato část je v úžasném kontrastu s "dneškem", kdy si tehdejší policisté nenechali nic líbit a pro ránu nešli daleko. A právě na tyto obrovské rozdíly a posun poukazuje i sám autor v této knize. Avšak kromě ukázky tehdejší policejní práce, se nám dostává i další pohled do Servazova soukromí. Ač byl tehdy ještě mladý a moc zkušeností nepobral, už stihl založit rodinu. Minier však v tomto ohledu spíše klouže po povrchu. Na druhou stranu, každý takovýto menší střípek informací dodává hlavnímu hrdinovi na lidskosti a uvěřitelnosti. Obzvláště, když vezmeme v potaz, jakými veletoči si již Martin Servaz musel projít.

I přes celou řadu nelogičností a chybek, které se především v závěrečné části knihy začínají kupit jedna na druhou, a kterých se autor ani tentokrát nevyvaroval, jsou Sestry dalším úžasným a strhujícím setkáním se sympatickým Martinem Servazem. A právě v tomto ohledu se ukazuje Minierův vypravěčský talent naplno, to co by se ostatním autorům sesypalo jako domeček z karet a fanoušci by jim to neodpustili, přejdou čtenáři v případě Sester s přihmouřenýma očima. Protože jestli se této knize nedá něco upřít je fakt, že je napsána s úžasnou lehkostí. Je napsána skutečně svižně a tak příběh pádí doslova zázračným tempem kupředu, což samozřejmě čtenáře nutí neustále pokračovat ve čtení a jen tak knihu neodložit. Připravte se tedy na to, že vám těchto 432 stran napěchovaných k prasknutí napětím skutečně dlouho nevydrží.

Ano, stále zde můžeme stejně jako u předchozích Minierových knih najít nějaké to ale. Jako celek však kniha působí, stejně jako předchozí díly série, naprosto skvělým dojmem. Minier tak opět dokazuje proč patří k nejoblíbenějším krimi autorům současnosti.

Komentáře (2)

Přidat komentář

---