Magnus Chase a superostrá mluvící čepel

recenze

Prastarý meč (2016) / Aires (403 views)
Magnus Chase a superostrá mluvící čepel
Jmenuju se Magnus Chase. Je mi šestnáct. Toto je příběh o tom, jak to se mnou šlo od desíti k pěti od chvíle, kdy jsem se nechal zabít.

Ten den začal úplně normálně. Pokud tedy můžete něco takového říct, když jste bezdomovec a dáváte si ranního šlofíka pod mostem. Přesně to dělá šestnáctiletý Magnus , až do té chvíle, kdy zjistí, že je synem severského boha a vyloví ze dna řeky dávno ztracený rezavý meč, po kterém je obrovská sháňka. Prastarý meč s nejostřejší čepelí ve všech devíti světech, druhý takový na Aukru ani na e-bay nenajdete. Proto se nedivte, že o něj má zájem třeba ohnivý obr, který s ním chce rozpoutat zkázu. Výsledkem má být ohnivé peklo ve všech světech. Magnusovi se tahle optimistická vyhlídka budoucnosti příliš nelíbí, takže mu nezbývá nic jiného, než se pustit do boje. Drobný háček je v tom, že zemře.

Odjakživa jsem toužil po nějaké supersíle. Jenom jsem nečekal, že to bude lovení odpadků z řeky. Dobrovolníci z veřejných prací mě budou milovat.

Jistě si teď říkáte - ale kdepak. O čem by kniha byla, kdyby zemřel? Jistě jen měl smrt na jazyku a pak se zázračně uzdravil. Ale kdepak, když vám do břicha vletí asfaltová koule, není vám pomoci. Jenže občas je smrt jediný způsob, jak začít nový život. Třeba když se jako Magnus probudíte ve Valhale, mystickém místě plném válečníků, kteří čekají na soudný den. A ten se znepokojivě rychle blíží. A prsty v tom má opět Magnus a jedna rezavá superostrá mluvící čepel....

Fakt bych uvítal, kdyby mě někdo varoval, že umřu. Hele kámo, zítra spadneš z mostu a staneš se nemrtvým vikingem, tak si fofrem přečti něco o Valhale.
Připadal jsem si těžce nepřipravený.


Rick Riordan má nekonečnou zásobu nápadů. Po předchozím seznámení s bohy Egypta, Říma a Řecka, tentokrát přichází na řadu bohové severské mytologie. Ódin, Frey, Thór závislý na seriálech nebo prolhaný záporák Loki? Seznamte se, to jsou noví hrdinové této série.

Riordan se drží své staré známé šablony. Hlavní hrdina, který zjistí, že je něčím zvláštní, poté se začnou dít divné věci a na obzoru se objeví nějaká ta mise za záchranu světa. I když to už začíná být malinko stereotyp, pořád moc dobře funguje. Výhodou totiž je, že přesně víte, do čeho jdete. Pokud se vám líbila jedna kniha, je téměř jisté, že budete zbožňovat všechny Riordanovi knihy. Autor má zkrátka svůj styl psaní, který se ale čte jedna báseň a je přímo prošpikovaný vtipnými hláškami a postřehy.

Magnus navíc na žebříčku sympatií skoro dotahuje Percyho Jacksona. Magnus je totiž správně drzý, vtipný a s talentem se přimotat k malérům. Další postavou je bojovná valkýra Samirah, jeden elf a trpaslík. Tento tým bude mít plné ruce práce, od začátku knihy až do jejího konce se prakticky nezastaví. Kniha je totiž čistý koncentrát akce a humoru, který skvěle pobaví a osvěží.

Autor se navíc trochu inspiroval univerzem Marvelu. Ne, nečekejte jejich blonďatého Thóra - Chrise Hemswortha. Na co se ale můžete těšit, je nenápadné propojování všech Riordanových sérií. Pomalu ta vzniká jedno propojené boží univerzum, kde v jednom díle potkáte Magnuse spolu s Annabeth, dcerou Athény. Rick Riordan svou čtvrtou sérií nepřekvapí, ale rozhodně mile potěší. Jeho uvolněný styl psaní je sázkou na jistotu. Po knihách Ricka Riordana s radostí sáhnou děti i dospělí a přesvědčí se, že zachraňování světa a hrdinství je pěkně otravná a napínavá dřina...

Komentáře (0)

kniha Prastarý meč recenze