Light it up

recenze

Rod země a krve (2020) / ViktorieM
Light it up
Pro tuto knihu jsem měla, jakožto fanoušek Sarah, velká očekávání a upřímně jsem se na ni těšila. Spousta lidí tvrdí že Sarah svou tvorbou vykrádá samu sebe a z části mají určitě pravdu… Má ve zvyku vracet se do vílího světa, ze kterého s úspěchem vytahuje další a další příběhy. Přes to že se v podstatě opakuje, každou novou sérií dokazuje, že je schopna přidat něco nového a představit nám novou bojovnou a vtipnou hlavní hrdinku spolu se silným a výrazným druhem a novou dějovou linkou… V jejích knihách by se určitě dala nějaká ta podobnost najít, ale pořád je to jedna autorka a já se do jejího vílího světa upřímně ráda vracím i když nikdy není stejný. Tento konkrétní svět mi byl známý, ale zároveň byl nový a zajímavý. Osobně v té podobnosti nacházím určité pohodlí.
I přes to že kniha byla ze začátku pomalejší autorka párkrát překvapivě zasáhla a donutila mě se pozastavit a popřemýšlet co se to zrovna stalo. Kniha postupem hezky gradovala, i když jsem od romantické linky čekala trochu víc, ale snad se dočkám v pokračování. Postavy jsou i byly zajímavé a většinou i sympatické a jde vidět, že Sarah ve vílím světě jen tak někdo nepřekoná. Nerada to říkám, ale kniha má něco kolem osmi set stránek a já bych některé klidně vynechala protože se hrozně táhly, nebylo to sice tak hrozné, že bych knihu odložila, ale příběh má dostatečný potenciál na to aby se určité části tolik netáhly.
Bryce mi byla od začátku sympatická, ale občas mi přišla zbytečně komplikovaná a Hunt mi občas přišel až moc předvídatelný. I když si myslím, že obě postavy měly zajímavý vývoj, tak bych řekla, že mohl být trochu propracovanější a trochu těm dvěma chyběla ta chemie na kterou jsem zvyklá… Danika má z nějakého neznámého důvodu zvláštní místo v mém fantasy srdíčku a mrzí mě že jsem ji nepoznala lépe. Některé postavy měly nevyužitý potenciál a jiné naopak překvapily.
Kniha mi několikrát zastavila srdce a ke konci ze mě vymáčkla pár slz, ale to možná bude tím, že jsem takový zásah vůbec nečekala(když se na to tak zpětně dívám tak to možná bylo lehce kýčovité, ale když jste ponořeni do děje tak to vůbec nebije do očí). Všechna kritika a chvála je těžká jen tak napsat protože kniha skončila zajímavě(i když si myslím, že to Sarah umí lépe) a po dočtení mě mrzelo, že jsem po ruce neměla další díl. Druhý díl si na sto procent přečtu hned jak budu moct protože je tam toho pochopitelně spoustu nedořešeného, ale na druhou stranu mě překvapilo kolik se toho vyjasnilo a vyřešilo a i kdyby se mi knížka nelíbila, tak si druhý díl přečtu jen protože mě zajímá o čem to bude.
Knížka ve mě zanechala spoustu emocí a to od nádherné obálky až po samotný příběh a drtivou většinu z nich kladných a pokud jste fanouškem Sarah J. Maas, vílího světa či prostě jenom fantasy žánru tak bych určitě neváhala a knížku si přečetla. Myslím si, že se ve druhém díle máme na co těšit.

Komentáře (0)

kniha Rod země a krve recenze