Kroky ke slunci

recenze

Kroky ke slunci (2012) 4 z 5 / Safienka
Kroky ke slunci

Bojovník za mezinárodní lidská práva a za hnutí proti modernímu otroctví Vám představuje své první dílo s názvem Kroky ke slunci. Název je motivován básní hlavního hrdiny, která zní:

Kroky ke slunci
a naše stíny dopadaly
na ciferník času
ve jménech vyslovených světlem,
jež nám dává zrození.


Osudový příběh dvou světů a několika rozdílných kultur nám dává poznat, co jsou lidé schopni provádět tím nejzvrhlejším způsobem. Hlavním a ústředním motivem celé knihy je zneužívání mladých dívek, které jsou nejčastějši uneseny, poté prodány, týrány a vůbec je s nimi zacházeno jako s tím nejnižším a bezcenným zbožím a ne jako s lidmi.

Celý hlavní přiběh je pojat ze dvou pohledů. První pohled je nám poskytnut pomocí indických sester Ahalji a Síty, které příjdou díky tsunami o celou rodinu a musí se spolehnout samy na sebe. Bohužel ač se snaží vyhnout všemu zlému, které číhá v Indii na každém kroku, tak padnou do rukou pasáků a prodejců nezletilých dětí. Od této chvíle podléhají zajetí a jsou vrženy do otroctví. Druhý pohled nás zavádí k mladému americkému právníkovi Thomasi Clarkovi, který se díky nesrovnalostem ve firmě dostává taktéž do Indie, k neziskové organizaci CASE, která se snaží ochraňovat lidská práva a osvobozovat mladé dívky ze zajetí.

Autor nám dává možnost nahlédnout do situací, které jsou celosvětovým problémem, a s kterými je nutno bojovat. Vybral několik různých druhů obchodů nejen s lidmi, ale i s drogami. Oba dva příběhy mají svůj osud, který je nakonec spojen a propleten dohromady. Prožíváme nejen potupné chvíle s dívkami, ale zároveň i soukromý život Thomase, který se díky své situaci, znalostem a schopnostem dostává k záchranným akcím a hlavně díky jeho odhodlání se celý příběh posouvá až k zdárnému konci. Spolu s příběhem putujeme několika zeměmi, kde se odehrává až děsivě to samé - obchoduje se s dětmi a ženami. Můžeme tak vidět, že se jedná opravdu o mezinárodní problém, který probíhá neustále a dle všeho čím dál tím zvrhleji. Autor nám zobrazuje lidskou bezohlednost, která je až nepochopitelná.

Líbilo se mi, že je přes všechny špatnosti v příběhu zobrazena i tu opačná stránka věci. A to krása kultury, víry a naděje, která provází stejně jako hlavní hrdiny i čtenáře.


Dílo je psáno velice čtivou formou rozdělenou na 33 kapitol, z nichž každá je uvedena citátem známých autorů. Sám autor knihy se nám tak snaží přiblížit myšlenku a obsah celé kapitoly. Občas jsem si musela citát přečíst několikrát, abych pochopila hloubku smyslu.


Stejně tak, jako jdou v literárním světě do popředí severské detektivky, je tomu i u reálných příběhů zneužívaných žen a dětí. Sám Corban Addison nás nabádá v závěru knihy k tomu, abychom k tomuto problému nezůstávali lhostejní a pomohli tak, jak nejvíce budeme schopni. Není každého údělem napsat knihu, věnovat finanční obnost či se jinak vzbouřit proti tomuto nešváru, přesto můžeme udělat i to, co zvládneme zcela určitě. A to vyslat pozitivní myšlenku a naději v to, že někde bude někdo zachráněn a náš čin tak bude mít smysl.


Pro fanoušky knih s pravdivým příběhem stojí toto dílo zcela určitě za přečení.

Komentáře (0)

Přidat komentář