Kniha zůstala stále stejná, ke čtenáři zcela netečná.

recenze

Praskliny (2020) / Liberius
Kniha zůstala stále stejná, ke čtenáři zcela netečná.
Nejvíce mi vadil výběr postav. Jedná se totiž v podstatě o jednu a tu samou osobu (co se týče charakteru - spíše absence charakteru). Odlišují se navzájem pouze jménem a aktuálním stupněm beznaděje, který se často náhodně mění, stoupá. Tato postava rozmnožená (buněčním) dělením pak prochází různými stavy pocitu beznaděje, nicotnosti, zoufalosti, absurdní netečnosti ke všemu. Řeší to antidepresivy a sebedestrukcí. Tato postava je literárně zcela nezajímavá, protože je to naprosto šedá, uniformovaná prázdná figura, což je do určité míry podstatou sdělení knihy.

Klíčové téma, bílá netečná koule, je po většinou upozaděno a objevuje se hlavně na začátku příběhu jako katalyzátor a na konci jako otázka-odpověď. Nejedná se o sci-fi proto tento prvek není racionálně vysvětlen, zdůvodněn nebo zničen či využit nebo snad prozkoumán. Je to prostě bílá koule a nic víc.

Nebo je to jedna velká zapeklitá metafora... spíš to nic.

Z pohledu řemeslného kniha nijak zvlášť nevyniká. Je to z větší části strohý popis událostí, které se navzájem stýkají a pronikají, ale vůbec ne logicky, leda analogicky. Promluvy postav tíhnou k seriálové teatrálnosti, ale zároveň se snaží podobat běžně mluvené češtině. Výsledek je nervózní přešlapování.

Knihu stojí za to číst snad jen pro tu otázku-odpověď. Není to nudné, ale hlavní tah četby pramení z touhy dobrat se nějakého obsahu, nějakého vyjasnění čehokoliv, co se v příběhu děje. To se ale pak čtenář na konci zklame, protože dostane jen prázdnou frázi - morální poučeníčko.

Na konci knihy pak můžete číst velmi vtipný doslov, který tento román srovnává (tedy připodobňuje) třeba s Kafkovými prózámi.

Na závěr náhodná poznámka - asi tak náhodná a nevýznamná jako toto téma v knize - globální změna klimatu je špatná a potichu nás zabíjí. Tento leitmotiv se opravdu jen leitmo dotkne příběhu a zase prchne, aby udělal místo morálnímu poučení. Lze jen ocenit, že se to shoduje se skutečností, kterou prožíváme: navzdory tomu, co nám tato hrozba už teď způsobuje, je stále ignorována.

Komentáře (0)

kniha Praskliny recenze