Kniha, která překvapila

recenze

Strážci dobra (2008) 4 z 5 / Ailin
Strážci dobra

Na knížku od Míši Burdové jsem se docela těšila, protože přeci jen je to česká autorka a byla by ostuda si od ní nic nepřečíst. K jejím knížkám jsem slyšela spoustu jak pozitivních tak i negativních názorů. Proto jsem byla sama zvědavá, jak mě kniha zaujme. A musím uznat, že jsem měla možná ze začátku trošku předsudky, které se ale velmi brzy rozplynuly.

Zpočátku knížky mi vadilo, že se tam některé fráze strašně často opakují. Naštěstí se děj brzy rozvinul a opakování ustalo. A pak mě celý příběh pohltil. Musela jsem číst pořád dál, velmi mě knížka bavila. A rozhodně oceňuji i nápad s jednorožci, to mi přišlo originální. Chvílemi mě ale trošku štvalo, že v knize byla spousta záhad, třeba okolo Veragina. Hrozně jsem chtěla vědět, co skrývá a kdo je ten tajemný muž, který ho ,,sleduje". Ale odpovědi na otázky jsem v této knize nedostala, tak snad ve druhém díle.

Mezi hlavní postavy patří již výše zmíněný Veragin, muž s neznámou a tajemnou minulostí. Skrývá tajemství, které trápí jeho duši. Pak je tu princ Failen, který na mě občas působil jako nafoukané princátko. Ale na druhou stranu byl čestný, odvážný a milující svou zemi. A nakonec tu máme tři elfy. Aranis, královnu země, která má za úkol ochránit Lilandgarii. Ta mi byla velmi sympatická. Miluje vše živé a je velmi odvážná. Pak tu byl Eleas, který je docela flegmatik a přemýšlí s chladnou hlavou. A nakonec elfka Lavril, která mě ke konci knihy strašně štvala. Chovala se jako rozmazlené dítě, což je v mé představě elfů dost netypické a nehezké.


Co se týče knihy jako takové, moc se mi líbí obálka knihy. Myslím si, že ta knize dodává šmrnc a chuť si ji přečíst už od pohledu. Navíc je to hardback (píše se to tak?), což mám na knížkách velmi ráda.

Celkově se mi kniha líbila a Míša mě jako autorka překvapila. je opravdu šikovná. Kniha je určena spíše mladším čtenářům, ale myslím si, že zalíbení v ní najde i starší čtenář nadšený do fantasy literatury. Proto tuhle knížku můžu všem doporučit :).

Komentáře (2)

Přidat komentář

Ailin
28.10.2014

Milá Jolilinko,
v tom je možná ten háček. Já si od knihy neslibovala nic, snad jsem byla i připravená na to, že se mi nebude líbit. A kniha mě překvapila. Opravdu jsem byla nadšená a už teď se těším, až si přečtu druhý díl. Naopak ty sis od toho něco slibovala, doufala jsi v jistý knižní zážitek, který se ale podle tvých parametrů nekonal. Proto si myslím, že je lepší, když si každý přečte knížku sám a posoudí podle sebe :). Protože sto čtenářů = sto chutí :).

Jolilinka
28.10.2014

Překvapuje mě, jak kladný máš názor. Abych pravdu řekla, já sama jsem byla Poselstvím jednorožců velmi zklamaná. Už předtím jsem četla její druhou sérii, Křišťály moci, a natolik se mi líbily, že jsem byla celá zoufalá, když jsem se dostala ke konci posledního dílu. Neváhala jsem s přečtením jiné série od Míši, tedy Jednorožci, a mohu otevřeně říct, že je to podle mě jedna z nejhorších knih vůbec. Druhý díl je ještě horší, ten jsem málem přestala číst, a musela jsem si ho tolikrát prodlužovat, protože mě kniha opravdu nebavila. Třetí byl ale podle mého ze všech nejlepší, a i když jsem četla mnohem lepší knihy, myslím si, že celou sérii, ze které jsem byla opravdu velice zklamaná, velmi příjemně uzavřel :)