Když se forma míjí s obsahem - Jaroslav Čechura: Sex v době temna

recenze

Sex v době temna. Sexuální život na českém jihu v prvním století Schwarzenberků (1660-1770) (2015) / Sandik
Když se forma míjí s obsahem - Jaroslav Čechura: Sex v době temna
Čechurův opus rozhodně není "čtení do dámské kabelky", neboť je to bichle o 650 stranách (vlastní text má stran 550, zbytek zabírají poznámky, seznam pramenů a literatury). Hodnotit jej není vůbec snadné, neboť dojem z ní je poněkud rozpačitý. Předně je to už několikerá Čechurova kniha, v níž jeden z bezpochyby nejinspirativnějších současných českých historiků raného novověku volí styl takřka beletristický. Obšírně líčí peripetie svého bádání, pojednává o místech uložení jednotlivých archiválií, současně doslova kašle na vědecké metodiky a k tomu si ještě dovolí poměrně značné výpady vůči některým kolegům. Nutno říci, že všechno to si Čechura, vzhledem ke své erudici a věku, víceméně může dovolit. Pokud by podobně postupoval začínající badatel s několika málo publikovanými pracemi, působilo by to jistě trapně. Ostatně, Čechura tímto přístupem ubližuje především sám sobě, neboť si svůj nekonvenční přístup zkrátka musí obhájit...

Asi málokdo by vědeckou práci nazval tak plakátově, jako to činí Jaroslav Čechura. Většina historiků se dnes "době temna" jako pojmu vyhýbá a když už jej použije, dává jej důsledně do uvozovek. Čechura ovšem toto dehonestující a nepravdivé jiráskovské úsloví naopak vloží do názvu knihy. A nezůstane u toho: "Aktéři sexu se představují", "Počátky sexu na Třeboňsku", "Muži kontra ženy, ženy kontra muži"... Kniha je doslova prošpikovaná podobnými "údernými slogany", které do jisté míry vzbuzují dojem, ostatně už téma tomu nahrává, že jde o lehkou až lascivní záležitost. Takový pocit snadno vybudí ještě předmluva, u níž jsem, upřímně řečeno, místy řval smíchy. Pak ale "přituhlo" a přišly dlouhé, takřka nekonečné kapitoly, napěchované jedním příběhem za druhým, více či méně fragmentárním, plným nejasností a nejednoznačností, často s násilným pozadím... Pročíst se tímhle množstvím textu bylo, alespoň pro mě, neskutečně únavné. Čechura přitom jednotlivé případy probírá z mnoha úhlů, takže čtenář narazí na stejné příběhy vícekrát, jednou z hlediska "geografie", podruhé v chronologickém řazení, potřetí utříděné podle věku a stavu účastníků, počtvrté podle způsobu potrestání atd. Pokaždé se přitom z jednotlivých příběhů, už tak neúplných, dozvíme pouze část... Ne že by to bylo úplně zbytečné čtení, rozhodně jde o obsáhlý materiál, který sumarizovat je nutně vždycky složité ať už jej řadíme tématicky nebo jakkoli jinak, právě zde ale myslím mělo největší smysl škrtat a asi by se hodila i některá ze "statistických" metod, jimiž autor v textu tak ostentativně opovrhuje.
Navzdory zmíněnému bohatství schwarzenberských pramenů je ovšem zřejmé, že o běžném životě na venkově 17. a 18. století stále víme zoufale málo. Vytvářet z tohoto materiálu jakékoli závěry je tedy velmi složité a diskutabilní. Kardinální otázkou samozřejmě je, do jaké míry jsou zachycené případy pouze oním příslovečným vrcholem ledovce. Od této otázky se pak odvíjí další. Samozřejmě je zjevné, že dobový pohled na sexualitu byl v 17. a 18. století jiný než v 19. století a bezpochyby jiný než je dnes. Jak moc jiný ale byl? Čechura přichází z tvrzením, že v té době byla sexualita "věcí veřejnou". To mi ale, navzdory tomu že i zde jde opět spíše o "úderný slogan" než o precizně formulovanou vědeckou tezi, připadá zavádějící.
Tehdejší společnost samozřejmě byla, stejně jako ta dnešní, dosti stratifikovaná. Bezpochyby tehdy bylo možné natrefit nejen na zbožné "staré panny", ale i na jedince, kteří svou sexualitu vůbec nebo jen minimálně potlačovali. Na ženy které nebylo nutné přemlouvat a na muže, kteří byli ochotni obcovat téměř s kýmkoli kdo se namanul. Neznamená ale právě fakt, že mnozí muži svou sexualitu uplatňovali právě se ženami o nichž se následně vyjadřovali spíše s despektem, nazývali je často kurvami, mrchami či šeredami a rozhodně nebyli ochotni se s nimi oženit, právě to, že nebylo tak samozřejmé "jít s každým"? A že tedy podobní sexuchtiví mladíci, podruzi či vdovci prostě, podle hesla "lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše", vzali za vděk ženami neatraktivními ale povolnými, protože ty atraktivní a cudné dobýt jednoduše nedokázali? Dostatečně povolných žen tedy asi bylo spíše méně nežli více. O tom přece může vypovídat i to, že při vyšetřování "zmrhaných" žen téměř vždy vyplavala na povrch jména dalších, paralelních milenců. To by se asi nedělo, pokud by "nabídka odpovídala poptávce"... Předložený materiál navíc podle mého u většiny pachatelů sexuálních deliktů naznačuje, že se běžně snažili svou sexualitu spíše potlačovat a přemáhat. Ostatně i to, že sexualita byla často spojena s agresivitou či alkoholem to nepřímo dokládá. Sexualita běžně potlačovaná se projevila až ve chvíli, kdy nad sebou dotyčný do jisté míry kontrolu ztratil. Také časté zmínky o tom, že muži museli mnohé ženy k činu dlouho přemlouvat či o tom, že dotyčné mnohdy nejprve křičely o pomoc a celou situaci popsaly, alespoň na počátku "milostného aktu", prakticky jako znásilnění, asi nemusí hrát pouze roli alibi před vyšetřovací komisí. Při prvním "pádu" samozřejmě mohla svou roli vedle přesvědčování, sehrát i prostá zvědavost či efekt "zakázaného ovoce".

Nejpodstatnější výpovědí knihy ovšem po mém soudu není tehdejší sexualita, nýbrž běžná každodennost. Zmínky o způsobu života, o pohybech poddaných po panství i mimo něj, o mechanismech jakými byly jednotlivé obce i celé panství spravovány, o knížecím úřednickém aparátu, o způsobu tehdejšího vyšetřování atp. Právě z tohoto hlediska je obrovská škoda, že kniha navenek působí spíše dojmem obsáhlé sbírky košilatých příběhů. Že jde o velmi podstatnou historickou studii si člověk, s trochu nadsázky, uvědomí až někde v jedenácté kapitole, tedy na straně 406. To je dost pozdě a zároveň je to opravdu škoda. Pokud si to neuvědomil sám autor asi měl ten bolestný řez včas udělat někdo v redakci Rybka Publishers (samozřejmě s autorovým svolením). Zestručnění a přestrukturování textu, stejně jako reformulace některých názvů by knize jistě pomohly. Asi by to ale znamenalo vydat knihu méně atraktivní a tedy i hůře prodejnou. Každopádně méně "lascivního pomrkávání" i "úderných sloganů" by asi bylo více...

Celkový dojem: 75%

Komentáře (0)

kniha Sex v době temna. Sexuální život na českém jihu v prvním století Schwarzenberků (1660-1770) recenze