Když je lidská rasa na pokraji vyhynutí....

recenze

Hon (2014) / Jitulisko (202 views)
Když je lidská rasa na pokraji vyhynutí....
Máte rádi upíry? Tak tady jich je celkem dost. Avšak knížka je jiná, než jste zvyklí. Celý příběh je napsaný z pohledu chlapce Gena. Je od malička vychováván, aby dokázal přežít. Proč? Protože v této knize vládnou světu lidi-upíři. Nečekejte, že se budou schovávat. Oni jsou totiž v přesile. A lidé-glupani jsou na pokraji vyhynutí. Jsou bráni jako ta největší pochoutka, nedosažitelná a přesto po ní každý touží. Nikdo z Genových spolužáků nikdy žádného člověka neviděl. Gen se díky tvrdému vštěpování pravidel od svého otce naučil, jak s nimi žít. Musí si pravidelně čistit falešné tesáky. Musí se pořádně umývat, aby ho neucítili. Musí si holit veškeré chlupy na těle, protože upíři nemají ani jeden. Nesmí dávat najevo žádné pocity. Smích, mračení, úlek, ale i kýchnutí, zakašlání je pro něj otázkou života a smrti. Naučil se vydávat jejich skřeky a i jejich projevy emocí. Nejzajímavější je situace – nesmějí se ani se neusmívají, jejich tváře jsou kamenné, avšak projevují své pobavení zcela prazvláštně. Škrábou se na zápěstí… Čím jsou pobavenější, tím intenzivněji se škrábou. Spříznění projevují spojením předloktí a vydávají skřeky… Přišlo mi to celkem vtipné. Autora fantazie se v tomto směru velice cení.

Gen chodí do školy a snaží se úzkostlivě dodržovat pravidla. Celkem mu to jde. Má to už leta zažité. Jenže jednou projde školou hlášení od nejvyššího Vládce. Bude hon na glupany. Honu se smí zúčastnit jen hrstka vylosovaných. Gen je v klidu. Pravděpodobnost je malá. O to větší šok je, když je mezi 7 šťastlivci. Strážci ho ihned ze školy berou do sídla ústavu. Kde mají malou „chovnou“ stanici lidí. A tady začíná pro Gena boj. Nic není uzpůsobeno jeho životu. Nemá tu hygienické pomůcky. Neví, jak se bude holit a mýt. Kde sežene vodu? Bojí se, jak těch pět dní do honu přežije, co ho prozradí, jestli se nestane zákuskem pro ostatní ještě před započetím samotného honu na glupany.


Tuhle knihu jsem vybírala váhavě. V několika týdnech s knížkou jsem si všimla, že se jí špatně prokousává, nebo že není nic moc… O to větší překvapení bylo, když jsem knihu přečetla za večer-noc. Kniha se četla velice lehce. Její pro mě neotřelý nápad se mi celkem líbil. Nečekejte však žádný převratný děj. Vše je zcela předvídatelné. Jednoduché. Chybělo mi tu napětí, překvapení. Kniha je první ze tří dílů z čehož by měl druhy vyjít pod názvem – Kořist
Předpokládaný termín vydání: 03. 10. 2014.

Takže se mile ráda nechám „překvapit“ pokračováním.

Takže hodnocení je tak 50/50. Příjemné lehké čtení/předvídatelný děj. Plus body za neotřelost. Celkem hodnotím na 80% ;)

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fragment.



http://jitulisko.blogspot.cz/2014/08/hon-rc**l

Komentáře (0)

kniha Hon recenze