Kdo se sveze Na jedné vlně?

recenze

Na jedné vlně (2021) 4 z 5

/ Suzanne

Sedmnáctiletá Bailey Rydellová se po rozvodu rodičů přestěhuje za otcem do Kalifornie. A má tu jednu tajnou misi – najít Alexe, filmového nadšence, s nímž si už nějaký ten pátek dopisuje po internetu, jenže on ji chce poznat naživo…

Bailey ale nesnáší konfrontace, má ráda věci pod kontrolou a navíc potlačuje emoce a nenavazuje snadno vztahy s lidmi. Takže Alexovi zatají, že se přestěhovala do města, kde bydlí. Místo toho se rozhodne, že si v malém kalifornském městečku zahraje na soukromého detektiva a podle střípků informací, které jí o sobě Alex prozradil, ho najde dřív, než se osobně sejdou na letním filmovém festivalu.

Kromě detektivního vyšetřování si taky Bailey musí najít brigádu o letních prázdninách a její táta jí pomůže sehnat místo v Jeskyni, místním paláci postaveném dvojicí výstředních milionářů, kteří v něm zřídili podivné muzeum všeho možného. A tam se Bailey setká se sekuriťákem Porterem. Porter je sice hezký, ale taky si z ní pořád utahuje a děsně jí leze na nervy.

Porter není doopravdy protivný a nesnesitelný, ale prostě rád šprýmuje a Bailey to moc nepobírá, takže jí to vytáčí, protože se kvůli němu věčně cítí nepříjemně. Ale co se škádlívá, to se rádo mívá… Jenže co si má Bailey počít s Alexem, zvlášť když pořád netuší, kdo to ve skutečnosti je?

Jenn Bennettová má čtivý, ale nikoliv přehnaně jednoduchý styl. Na jedné vlně je prostě hezky promyšlená, dobře napsaná a poctivá romance (nejenom) pro náctileté. V knize nechybí humor, nějaké to tajemství a traumatické zážitky z minulosti. Nicméně i tak Jenn Bennettová drží vyznění příběhu na té romantické, oddychové vlně. V daném subžánru poměrně neotřele zpracovává i některé scény, jako jsou například ty sexuální nebo ono velké závěrečné odhalení (které pro čtenáře velké není, protože autorka od začátku pracuje s tím, že čtenáři je jasné, kdo Alex je).

Na jedné vlně mi svou atmosférou přímořského městečka, poctivým a propracovaným stylem připomnělo Instant karmu od Marissy Meyerové. Marissa Meyerová ale proplétala celým příběhem nenásilně téma ekologie, Jenn Bennettová se tradičně věnuje traumatům z minulosti.

A právě ty traumatické události jsou pro mě kamenem úrazu. Na můj vkus jich tam totiž moc – žralok, střelba, nevěra, drogy a bůhvíco ještě. Ve výsledku to nepůsobí reálně a vzniká z toho místy divný pelmel. Navíc ani ta záležitost s Alexem a filmy není v příběhu úplně dobře využitá a Na jedné vlně by fungovalo i bez téhle zápletky.

Nicméně i přes tuhle zbytečnou překombinovanost se mi Na jedné vlně opravdu líbilo a čtení jsem si užila. Od Jenn Bennettové v českém překladu vyšla už kniha Kudy ke hvězdám, které mě anotací nijak zvlášť nezaujala, ale teď si říkám, že se po ní možná mrknu. Navíc jsem četla v angličtině i její urban fantasy Kindling the Moon, která je taky moc dobrá, takže je škoda, že nějaké nakladatelství u nás nevydává i její knihy pro dospělé. Nicméně pokud v českém překladu vyjde další autorčina kniha z žánru young adult contemporary, tak po ní určitě hned s chutí sáhnu, protože Na jedné vlně bylo velmi milým překvapením.