Král duchů, Rumpelstiltskin a temná atmosféra

recenze

Zlatá (2023) 4 z 5 / Suzanne
Zlatá

Mlynářova dcera Serilda se připlete do cesty krutému Králi duchů a aby si zachránila život, vymyslí si, že umí příst zlato ze slámy. Jenže příští úplněk ji Král duchů povolá na svůj hrad Adelheid a přikáže jí, aby mu tuto schopnost předvedla. Serilda mimoděk přivolá tajemného mladíka Zlata, který očividně umí kouzlit...

(Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Albatros Media :)

Jenže Král duchů ji povolává každý úplněk. A Serilda začíná pátrat po tom, kdo je vlastně Zlat i po strašlivých událostech, které se kdysi odehrály na hradě Adelheid, ale nikdo si na ně nepamatuje.

Serilda je odvážná, tvrdohlavá a láká ji dobrodružství a neznámo. Požehnalo jí Wirdyth, božstvo příběhů, ale taky lží, proto od malička vypráví divoké historky a s nějakou tou nepravdou si hlavu neláme. Jenže právě vymyšlená historka o předení zlata ze slámy jí i všechny, na kom jí záleží, uvrhne do smrtelného nebezpečí.

Marissa Meyerová je zkušená a talentovaná spisovatelka. Českým čtenářům je známá hlavně jako autorka populární série Měsíční kroniky, v nichž originálně převyprávěla slavné pohádky. Napsala taky trilogii Renegáti inspirovanou příběhy o superhrdinech nebo knihu Bez srdce, v níž přinesla vlastní pojetí příběhu Srdcové královny z Alenky v Říši divů.

Při psaní Zlaté se inspirovala pohádkou Rumpelstiltskin (česky Rampelník) i baladou Král duchů (německy Erlkönig) od básníka Johanna Wolfganga Goetha. Obě předlohy, jak už je u ní zvykem, pojala po svém, a vytvořila propracovaný, zamotaný příběh napsaný bohatým, skoro poetickým stylem. Zlatá není žádná pohádka, spíš připomíná původní příběhy bratří Grimmů nebo germánské legendy. Nechybí v ní spousta nadpřirozených stvoření a tajemství, nejrůznější příběhy, skvěle vybudovaná temná a tajuplná atmosféra, působivé popisy přírody a prostředí, pomalu se vyvíjející romantika, šokující zvraty a ani smrt.

Zlatá ale nejspíš nesedne všem čtenářům. Příběh se odehrává během jednotlivých úplňků, plyne pomalu, není v něm žádná pořádná akce a romantická linka se sice vyvíjí postupně, ale vzhledem k tomu, že se hrdinové setkávají pouze jednou za měsíc, tak nemají dostatečný prostor k opravdovému poznání jeden druhého.

Zlatá stojí hlavně na temné a tajuplné atmosféře inspirované germánským folklorem a postupném odhalování jednotlivých informací a vodítek. Marissa Meyerová v ní přinesla (jako obvykle) spoustu originálních nápadů a znovu dokazuje, že dokáže zajímavě zpracovat a napsat prakticky cokoliv. Já jsem si čtení skvěle užila, takže pokud vás láká tajuplný a propracovaný příběh napsaný skoro až poetickým stylem, tak Zlatou určitě zkuste.

Komentáře (0)

Přidat komentář