Jak vypadají Vánoce mezi knihami?

recenze

Megan Taylorové před třemi lety zemřel manžel na leukémii. Přestěhovala se zpátky do rodného města, bydlí u matky, skrývá se v krachujícím rodinném knihkupectví a nevěří, že by se ještě někdy mohla zamilovat. Dokud nepotká slavného spisovatele Xandera Stonea.

(Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Albatros Media :)

Jenže Xander Stone, který má v jejím knihkupectví představit svoji novou knihu, je sice pohledný a přitažlivý, ale taky arogantní hrubián. Megan ale tuší, že se za tou sebevědomou a nepříjemnou pózou skrývá jiný člověk. A tak ho pozve do místního čtenářského kroužku, který ovšem tvoří samé ženy, a navíc vášnivé čtenářky romantických knížek. Xander Stone ovšem romantickou literaturu nesnáší, a ještě se zaplete do příprav vánočního večírku ve stylu regentské Anglie, který čtenářský kroužek připravuje.

Megan a Xander toho mají společného víc, než se na první pohled zdá – oba vinou rakoviny přišli o někoho blízkého a ani jeden se s tím neumí vyrovnat. Megan se úplně odřízla od lidí a světa, utápí se v provinilosti a občas se proto chová sobecky a sebestředně. Xander se zase snaží mít všechno pod kontrolou, a když se mu to nedaří, tak se chová arogantně, hrubě a zlostně.

Vánoce mezi knihami přináší čtivou, chytlavou a milou (před)vánoční romanci. Nechybí v ní kromě jiskření mezi hlavními hrdiny a trochy humoru ani vážná témata. Celou knihou se vine téma, jak se vypořádat se ztrátou milované osoby, s truchlením a pocity provinilosti. Přesto pořád Vánoce mezi knihami působí mile a správně roztomile.

Rachel Burtonová vědomě použila oblíbená klišé z romantické literatury: od nepřátelství k lásce, společná postel, hrdina s tajemstvím, hloupé nedorozumění a velká hádka. Pojala je ale po svém a zpracovala na romantickou literaturu neobvykle, takže ve výsledku nepůsobí klišoidně.

Vánoce mezi knihami jsou příjemná, skoro až starosvětská romantika. Rachel Burtonová sice píše moderně a svižně, ale přitom kniha určitým pojetím a atmosférou hezky ladí k tomu tématu regentské Anglie. Tomu odpovídá i to, že v ní nejsou žádné popisné milostné scény.

Ocenila jsem, že Megan a Xander spolu komunikují, probírají vážná a osobní témata a oba umí přiznat svou chybu a omluvit se. V knize taky nechybí spoustu tipů na nejrůznější romány pro ženy, takže v ní můžete najít i inspiraci na další čtení. Třešničkou na dortu je pak to, že Xander má psa, což jako pejskařka vítám a chlap se psem (zvlášť malým psem) mi přijde ohromně sexy :)

Od Vánoc mezi knihami jsem očekávala další tuctovou romanci o vánočních zázracích. Proto jsem byla velmi mile překvapená, že je kniha pojatá jinak, svěže a zároveň dejme tomu dospěleji. Vánoce mezi knihami doporučuji všem čtenářkám, které si chtějí užít čtivou, hezkou a správně roztomilou, ale přitom ne plytkou nebo hloupou (předvánoční) romanci.

Komentáře (0)