Každý máme svůj motýlí ostrov

recenze

Motýlí ostrov (2014) / Morsie (1235 views)
Každý máme svůj motýlí ostrov
Motýlí ostrov patří mezi má další povánoční překvapení. Ovšem než jsem se pustila do čtení, chvíli jsem otálela. Přečetla jsem si totiž anotaci a nějak extra mě to neuchvátilo – nemám zkrátka ráda knihy odehrávající se v minulosti. Ale co se dalo dělat, jednou mi ležela na stole a tak jsem po ní z nudy sáhla.

No co budu povídat, po pár stránkách to byla má osudová láska.

Jsem na tom totiž podobně jako Diana. Ne snad, že by mi zemřela má drahá teta a já pátrala po svých předcích a jejich příbězích, jednoduše mě zajímá, co se tehdy dělo. Je přece zvláštní představit si, co prožívaly moje praprababičky a prapratety, když byly ve věku co já. Dokonce mě to zajímá tak, že jsem se před nedávnem rozhodla sestavit vlastní kroniku plnou fotek a sepsaných příběhů. A stejně jako Diana teď přicházím na to, že to, co jsem si doposud myslela, nebyla vždycky tak pravda.

Po úmrtí tety se Diana vydává z Berlína na Anglický venkov do tetina starého domu. Možná chce jen vypadnout od svého rozpadajícího se manželství, možná se chce něco dozvědět. Snad obojí.

Po troše hledání zjistí, že je potomkem jakési Grace, ženy, kterou její vlastní otec vydědil a zavrhl. Proč? To sice neví, ale docela si to umí domyslet. V té době, kdy Grace žila, nebylo zas tak obtížné nějak se prohřešit a navždy ztratit vážené jméno i postavení – dokonce i v kruhu rodiny. Mohla se provinit vlastně čímkoliv – mohla chtít něco po svém, mohla něco odmítnout, mohla třeba svěřit své city někomu, kdo toho nebyl hoden. Kdo ví? Třeba se její srdce rozbušilo pro nějakého opáleného místního mladíka…

Dianu Gracein příběh zcela pohltí! Dál bez přestání pátrá po nepatrných zmínkách, které by ji objasnily těch mnoho nejasných míst v rodinné historii. Nakonec se po stopách Grace dostává až na Srí Lanku, na docela cizí, neznámý a exotický ostrov. Na ostrov, kde leží odpovědi snad na všechny její otázky. Na ostrov, kde se seznámí se spisovatelem, který jí pomáhá v hledání. Ke kterému snad začíná něco cítit.

Příběh je ale vyprávěn ve dvou rovinách a tak se seznamujeme nejen s Dianou, ale také se samotnou záhadnou Grace. Ta se se svou sestrou Viktorií a celou rodinou přestěhovala s pohodlí a luxusu staré Anglie až na Srí Lanku, kde jejich otec zdědil docela dobře výdělečné čajové plantáže. Srí Lanka je krásné místo, jenže na osmnáctiletou slečnu viktoriánského období je to moc buranské, barbarské a divoké. Grace si připadá jako ve špatném snu a doufá, že se co nevidět vrátí domů k bývalému životu! Tak moc se přece těšila na svůj první ples a představení se královně!

Jenže opak je pravdou, Grace se má co nevidět vdávat. Rodiče už jí na ostrově vybrali ženicha.

Jak jsem původně nebyla Motýlímu ostrovu nakloněná, tak teď jsem z něho naopak unešená! V hlavě mám plno motýlů a je mi tak trochu zvláštně. Nejenže je to neskutečně krásný, exotikou provoněný a přesto smutný příběh, když nad tím sami zauvažujete, dojde vám, že o minulosti svého rodu s jistotou nevíte nic. Připadáte si malincí a jen jako jeden z mnoha dílků zapomenuté skládačky.

Komentáře (0)

kniha Motýlí ostrov recenze