Každá sedmá vlna je osudová

recenze

Každá sedmá vlna (2012) / Bastera (311 views)
Každá sedmá vlna je osudová
Daniel Glattauer napsal v roce 2006 román v emailech s názvem Dobrý proti severáku. Kniha měla obrovský úspěch, avšak spousta čtenářů nebyla spokojená s tím, jak autor virtuální vztah Emmi a Leika zakončil. Tak vznikla Každá sedmá vlna a já musím říct, že jsem opravdu ráda, že ji autor dopsal. Protože je dle mě ještě o něco lepší, zajímavější, rozumnější a hlavně reálnější. I když jsem asi výjimka.
85%

Emmi a Lea jsme opustili ve chvíli, kdy si Leo zrušil emailovou schránku a odjel pryč. Emmi přesto nevydrží a jednou za čas pošle na jeho email zprávu. Odepíše jí automatický správce systému, stává se to pro ni rutinou, záchytným bodem v jejím nespokojeném životě. Jenže, při jedné další rutině správce mlčí. A místo něj se znovu ozve Leo. O devět měsíců starší Leo se však z Bostonu vrací jako zadaný muž, jehož přítelkyně se k němu má brzy nastěhovat. Znovu se rozpoutává obsáhlá emailová komunikace. A pak...dojde k setkání, poslednímu, musí to přeci celé zakončit důstojně. Avšak tohle setkání všechno mění. Už nejde jen o virtuální realitu, o přátelství bez tváře. Míchá se do toho reálný svět, ostatní lidé. Emmino manželství je v rozpadu a Leo si zase vytvořil svoji iluzi štěstí s reálnou Pamelou. Mezi řádky se skrývá tolik emocí, střídavě se jim daří je skrývat a pak v nečekané chvíli zase vyplouvají napovrch. Pořád se míjejí. Má jejich virtuální vztah nevztah vůbec naději? Budou někdy mít společnou budoucnost?

Nemůžu si pomoci, ale tento díl se mi zdál ještě lepší, propracovanější. Není tak lehký, cynický a humorný jako první díl. Naopak je vážnější a reálnější. Už nejde jen o virtuální posílání zpráv, do kterých můžeme psát cokoliv. Emmi už není tak hysterická, ví, že se něco změnilo. Už nepřemýšlí jen nad tím, zda se setkat či ne, teď přemýšlejí nad tím, zda mají či nemají společnou budoucnost. Leo věří tomu, že reálný vztah s Pamelou je to pravé, že mají budoucnost a společný základ, s Emmi mají své emaily a tak by to mělo zůstat. Pro Lea se štěstí skládá z „pohody, pocitu bezpečí, důvěrnosti, sdílení, podpory, zážitků, inspirací, nápadů, myšlenek, představ, výzev a cílů“. Ale co když dostane i Emmi svou pravou podobu a společné emaily se stávají závislostí, důvěrností a opěrným bodem pro oba dva?

„Proč Ti píšu? Protože mám chuť. A protože nechci beze slova čekat na sedmou vlnu. Ano, tady se vypráví o nepoddajné sedmé vlně. Prvních šest je vypočitatelných a vyvážených. Podmiňují jedna druhou, stavěji jedna na druhé, nepřinášejí žádné překvapení. Udržují kontinuitu...
Ale pozor na sedmou vlnu! Je nevypočitatelná. Dlouho je nenápadná, podílí se na monotónním průběhu, přizpůsobuje se svým předchůdkyním. Ale někdy vyrazí. Vždycky jenom ona, vždycky jenom sedmá vlna...“


Dobrý proti severáku mě především pobavil, kdežto Každá sedmá vlna mě donutila přemýšlet. Nad virtuální realitou, anonymitou, mezilidskými vztahy a nad zásadním problémem moderní doby - komunikací. Jak málo by stačilo, aby se dali dohromady hned v první kapitole. Do toho připočtu Emmi a její cynismus a s výsledkem jsem naprosto spokojená. Nemohla jsem se od čtení odtrhnout, stejně jako Emmi jsem chtěla ještě alespoň jeden další email.

Komentáře (1)

kniha Každá sedmá vlna recenze

Koka
11.07.2014

Je to poněkud mimoliterární téma, ale domnívám se, že autor knihy udělal zásadní chybu a autorka "recenze" (ač bych čekala kriticko - recenzní postoj) si jí nevšimla, naopak - ještě jí v názvu tohoto článku zdůraznila. Přece symbolickým označením pro vrchol problému, nejvyšší hrozící nebezpečí atd. není SEDMÁ,ale DEVÁTÁ vlna. Spomeňte si na Achmatovové verše "byla to naše hvězda oceánská, devátou vlnu hledal její třpyt ... ", spomeňte si na básnickou sbírku Viktora Dyka Devátá vlna, na obraz slavného malíře moře Ajvazovského - Devátá vlna, na desku kapely Jabloň Devátá vlna ..... Je to přece nějaká námořní legenda (nebo autentická zkušenost?), že právě devátá vlna je nejničivější, a tu když loď ustojí, tak vyvázne. Nebo ne?