Jaký je život po Splynutí?

recenze

Splynutí (2015) / Bastera (204 views)
Jaký je život po Splynutí?
Když se ke mně loni dostal první díl dystopické série Čistý, měla jsem trochu strach, že na mě bude čekat jen další příběh bez špetky originality. Jaké bylo moje překvapení, když jsem knihu otevřela a objevila zajímavý a vskutku originální svět. Teď přichází pokračování. Dokázalo mě Splynutí také překvapit?

Život ve světe Julianny Baggottové už není jako Předtím. Čistí unikli Explozím a schovali se v Dómu. Ti kdo to nestihli se stali znetvořenými a každý den musí bojovat o holý život. Partridge utekl z Dómu a postupně odhaluje pravdu o Explozích a životě tam venku. Spolu s Presií, Lydou, Bradwellem, El Capitanem a Helmudem vědí, že tohle je jen začátek. A mají pravdu. Nedlouho poté narazí na dívku Wildu, z které v Dómu udělali Čistou a poslali jí zpátky s poselstvím. „Chceme, abyste nám vrátili našeho syna. Tato dívka je zcela jasný důkaz, že vás můžeme zachránit všechny. Pokud co nejdříve nesplníte náš požadavek, začneme zabíjet rukojmí...” A opravdu, první vraždy na sebe nenechají čekat. Partridge se musí rozhodnout, zda se vrátit zpátky a pokusit se vytvořit převrat zevnitř nebo zda zůstane se svými přáteli. Ti zase pomocí chytré černé skříňky objevují další a další tajemství kolem svých rodičů, zákeřného Willuxe i tajemné Labutě.

Splynutí navazuje víceméně tam, kde Čistý skončil. Připravte se, že chvilku potrvá, než si v hlavě srovnáte, co se vlastně událo v prvním dílu, protože autorka se příliš nezdržuje detailním vysvětlováním. Rozjezd je tentokrát o něco rychlejší než v Čistém, po prvních kapitolách do děje zasahují hned tři zajímavé události a následně už příběh plyne v dobrém tempu. To určitě potěší ty, kteří kritizovali Čistého, že je málo akční. Po šokujícím efektu z prvního dílu nás již popis neutěšené krajiny a znetvořených lidí a tvorů příliš nepřekvapí. Za to mě překvapily nové a originální prvky, které Julianna do série vložila. Zaujaly mě především další technologické vynálezy, jako robotičtí pavouci či černá skříňka plná informací, která se stala plnohodnotným členem party Přeživších.

I v tomto díle věnuje autorka hodně prostoru samotnému myšlení a vývoji postav. Největším vývojem prošel El Capitan s Helmudem, tyhle dva si nejde nezamilovat. Autorce musím vzdát hold za to, jak dokázala z Helmuda, jenž většinu slov pouze opakuje, vytvořit samostatnou funkční bytost. Stačilo jen vybrat správná slova či interpunkci a věta hned dostala ten správný rozměr. Líbí se mi také, že jejich vývoj nebyl násilný, neřekli si hop a teď jsme vlastně hodní, ale všechno se to událo postupně.

Pak ale El Capitan řekl: „Ne, možná ne. Ono to stoupá! Mám pravdu? Fakt jsme se o kousek vznesli?”
„Vznesli!” vykřikl radostně Helmud.


Ve větší míře se objevuje také romantická linka, i když přesto pořád tak nějak s citem, netlačí na pilu, ani to zbytečně nerozmázává. Bradwell a Pressia jsou silné osobnosti, které cítí, že láskou jeden k druhému by se pouze oslabovali a každý se svými city bojuje ve skrytu duše. Partridge a Lyda zase projdou těžkou zkouškou, když budou na chvíli odděleni. Do děje zasáhne i pár nových postav, které svým vlastním charisma značně ovlivní i hlavní postavy.

Tahle série má spoustu drobných ale. Nevím, zda je to překladem, ale některé části jsou pro mě trošku kostrbaté, občas jsem musela některou část přečíst znovu, aby mi plně došel její smysl. Série je také plná úžasných drobných detailů i vzpomínek na dobu Předtím, které odkazují na dobu, kterou známe teď my. To je zároveň úžasným plusem i mínusem. Někdy je těch detailů tolik, že když člověk skáče z jednoho pohledu na druhý, snadno mu některý unikne. Navíc mi to nedalo nepřemýšlet nad tím, zda by to všechno bylo vůbec možné a zda občas podezřele nefunguje strýček náhoda. Některé otevřené otázky se uzavřely, ale další se znovu otevřely. Doufám, že nakonec autorka ve finále uzavře vše, co již nakousla.

Ať tak či tak, tahle série má mnoho ale, a přesto se i tento díl stal mojí srdeční záležitostí. Mě zkrátka neuvěřitelně baví tenhle podivný svět plný bizarních působivých postav a drobných detailů. Není to jen obyčejný příběh plný fantazie, ale odhaluje spoustu společenských a mocenských prvků, které známe i z běžného života. Vždycky se najde někdo, kdo chce být něco víc.

Komentáře (0)

kniha Splynutí recenze