Jestli zůstanu: Najednou už nic není stejné

recenze

Jestli zůstanu (2011) / JitulHa
Jestli zůstanu: Najednou už nic není stejné
Tahle kniha se dostala čtenářům více do povědomí až v souvislosti s filmem, který běžel v kinech, a musím říct, že i mě po shlédnutí filmové upoutávky, příběh zaujal. Rozhodla jsem se ale, že se nejdříve pustím do knižní předlohy a až poté do filmu samotného.
Autorka předkládá poměrně dramatický příběh náctileté dívky, která v jednom okamžiku ztratila všechno drahé, a možná právě proto, aby příběhu přidala na dramatičnosti, přechází ihned k oné osudné chvíli. Postupně pak poznáváme Miu a její rodinu, přátele, Adama jenom prostřednictvím vzpomínek. Znamená to, že chvíli sledujeme ústřední hrdinku v nemocnici, kde leží v kómatu, přesto je zde její já přítomné a zoufale se snaží zjistit, co se stalo, ale nikdo na ni nereaguje. Ve chvíli druhé jsme svědky jejích vzpomínek na různé události z minulosti.
Tento typ vyprávění rozhodně nepovažuji za špatnou volbu, nicméně bych řekla, že ty vzpomínky na minulost tady převládají nad tím co je opravdu důležité, to co se děje teď - jak to s Miou dopadne, jak celou situaci prožívá... Autorka se tedy spíše soustředí na události z Miina života, z nichž některé se mi nezdály až tak nezbytné, oproti jinému. Hlavně co se týče jejích rodičů, o kterých víme asi úplně všechno od toho, jak se poznali, jací byli než se jim narodily děti, jak jim přizpůsobili svůj život atd. Vlastně je tu toho víc o nich než o samotné Mie a Adamovi, coby hlavních protagonistech. O Adamově rodině tady pro změnu není ani zmínka.
Vzhledem k tomu, jak je kniha tenoučká bych očekávala, že bude plná pocitů samotné ústřední hrdinky, na které se pro tyto pasáže příliš nedostalo, což je určitě škoda.
Ústřední pár aneb Mia a Adam. Nemůžu si pomoci, ale za celou dobu, jsem nepochopila, proč se ti dva mají rádi. Oba byli úplně jiní, někdy je to plus, ale oni si vůbec nerozuměli, nepřihlíželi k tomu, co chce ten druhý. Každý si zkrátka šel za svým snem a chtěl aby se ten druhý přizpůsobil, což samozřejmě ani jedna strana nechtěla. Navíc jejich vztahu chyběla jiskra, připadal mi takový suchý bez emocí.
Autorka v knize nechala spousta věcí nedořešených, nebýt toho volného pokračování ke knize (které možná nebylo ani původně plánováno), kde to zřejmě dokončí, alespoň doufám, zklamalo by mě to.
Zůstaň se mnou není špatná kniha, pouze je v ní mnoho nedotaženého spíše povrchově zmíněného, takže radím přečíst knihu a podívat se na film, který všechny nedostatky vynahradí, jsou tam i povedené scény s Miou a Adamem, které mi v knize chyběly a udělaly celý ten příběh zdařilejším.

Komentáře (0)

kniha Jestli zůstanu recenze