Jedna královská Dcera a třicet šest nápadníků. Další Selekce začíná…

recenze

Dcera (2016) / Suzanne
Dcera

Princezna Eadlyn byla vychovávána s tím, že se jednou stane královnou Illey. Ani ve snu by ji nenapadlo, že se bude muset zúčastnit Selekce, jakési reality show, v níž si má mezi pětatřiceti nápadníky z lidu vybrat budoucího manžela.

Eadlyn ale ve svých osmnácti po vdavkách netouží. A už vůbec ne po vdavkách s úplným cizincem. Rodičům přesto slíbí, že bude Selekci brát vážně, přitom ovšem vymýšlí plán, jak se nápadníků zbavit co nejdříve to jen půjde. Nehodlá se vzdát bez boje.

Princezna Eadlyn se nepodobá Americe. Schází jí empatie a soucit, má ráda přepych a pohodlí a myslí hlavně na sebe. Jako korunní princezna ale žije pod tlakem, takže si raději nasazuje chladnou masku, hlídá každý svůj pohyb a slovo, aby na veřejnosti nedala najevo zranitelnost, strach či zmatek. To vede k tomu, že se straní lidí a nedokáže s nimi navázat kontakt.

Také má ale pořádně tvrdou hlavu, ostrý jazyk, ironický smysl pro humor a nechybí jí ani odhodlání. Pod vlivem okolností se učí, jak se otevřít svému okolí, být sama sebou a navazovat zdravé mezilidské vztahy. Začíná tušit, že vlastně nemá ponětí, co její lid potřebuje, jak získat jeho sympatie a být dobrou královnou. Postupně dochází také k tomu, že láska, kterou považovala za slabost, možná nebude až tak špatná. I když vážně pochybuje, že v Selekci zažije stejnou romantiku jako její rodiče.

Opět se setkáme s postavami z původní trilogie. Nechybí America s Maxonem, kteří po dvaceti letech své původní já připomínají spíš mlhavě, ale zase se z nich stali skvělí rodiče i panovníci. Na scéně se taky objeví Lucy, Marlee nebo Aspen, i když se přiznám, že mi chvíli trvalo, než mi došlo, že generál Legér, jak ho oslovuje Eadlyn, je Aspen. Samozřejmě nechybí ani samotní účastníci Selekce: roztomilý Henri, co neumí ani slovo anglicky, sebevědomý Ean, dobře oblečený Hale, nebo Kile Woodwork, se kterým Eadlyn vyrostla a nemůže mu přijít na jméno, až nakonec zjistí, že není tak špatný.

Kiera Cass si se čtenáři hraje a v ohni drží hned několik želízek najednou. Pořád si sice není těžké představit ten milostný trojúhelník nebo čtyřúhelník, o který tu nakonec nejspíš půjde…. I když, třeba se mýlím a Kiera Cass mi vytře zrak. A pokud jde o těch třicet šest nápadníků v titulku, tak je to správně. Do Selekce sice nastoupí třicet pět kandidátů, ale právě Henri s sebou má tlumočníka Erika. Ten se snaží držet mimo veškeré dění a vlastně být tak trochu neviditelný, přesto mezi ním a Eadlyn vzniká porozumění a přátelství.

Dcera přinesla podařené pokračování populární Selekce. Eadlyn sice nesedne zdaleka všem, protože je dost panovačná a rozmazlená, ale na druhou stranu jsem ji dokázala pochopit. Celý život byla připravována na to, že se stane královnou a vyrostla ve výlučném a skleníkovém prostředí paláce, za což zaplatila svou svobodou.

Jistě, Dcera není nejpropracovanější kniha. Důvod k vyhlášení Selekce působí dost nevěrohodně, vratkou politickou situaci a hrozící povstání autorka podala naivně a hlavní hrdinka se občas chová trochu teatrálně. Ale mě to bylo fuk, protože jsem si čtení skvěle užila.

Dcera mě pohltila od první stránky, o čemž svědčí fakt, že jsme ji přečetla za jediný den. Pokud máte chuť na slušnou porci chytlavého a nenáročného čtení s nějakou tou romantikou a špetkou dystopie, tak po Dceři sáhněte. Nedostanete sice nic víc než oddychové čtení, u kterého nemusíte používat mozek, ale i to je v životě potřeba. Alespoň v tom mém určitě.

Komentáře (0)

Přidat komentář