Jak vypadá Tichá smrt?

recenze

Hlášeno je vloupání do domu v honosné čtvrti La Paloma. K případu je přivolaná policistka Cristina s kolegou Matíasem. Jenže ten, kdo vypadal jako lupič, je ve skutečnosti majitel domu a v domnění, že byl přepaden, zastřelí svoji těhotnou přítelkyni. Vzápětí se ale ukáže, že nešlo o nevinného občana, ale o muže, po kterém kvůli vraždám a obchodu s drogami pase celá britská kriminálka.

Mackenzie ukončil práci u metropolitní policie a nastupuje ke státní kriminálce. Jeho první případ má být jednoduchý – zaletět do Španělska a od tamní policie si přebrat zatčeného drogového krále Jacka Clelanda. Jenže Clelandovi se mezitím podaří utéct… A Mackenzie musí spolupracovat s ráznou španělskou policistkou Cristinou, kterou Cleland viní ze smrti své přítelkyně, přestože to byl on, kdo stiskl spoušť…

Ve vedlejší dějové lince sledujeme nesnadný život Cristininy tety Any trpící Usherovým syndromem, který ji připravil o dva základní lidské smysly – sluch i zrak – a uvěznil ji tak ve vlastním těle, ve světě plném nekonečného ticha a tmy.

Policistka Cristina Sánchez Pradellová toho má naloženo víc než dost. Kromě psychopatického vraha na útěku, který vyhrožuje smrtí jí i celé její rodině, má taky manžela, s nímž se věčně hádá, desetiletého syna, vážně nemocnou mladší sestru a hluchoslepou tetu Anu, o kterou se musí starat.

Mackanzie má velmi vysoké IQ, což se ale nedá říct o jeho emoční inteligenci. Říká věci, tak jak je vidí a cítí. Neumí navazovat vztahy s lidmi, protože mu chybí takt a cit pro diplomacii. Navíc má sklony k aroganci, protože prakticky vždycky ví všechno líp než ostatní a čas od času má proto pocit, že je lepší než oni. Do toho se potýká se svým osobním životem, protože manželka ho donutila, aby se odstěhoval a snaží se proti němu poštvat obě děti.

Peter May je zkušený autor detektivek a ani tentokrát nezklamal. Tichá smrt nese klasické atributy jeho knih: neuvěřitelně čtivý a napínavý styl, komplikované mezilidské vztahy a perfektně nastudované a vykreslené prostředí, které čtenářům doslova ožívá před očima. Peter May ale čtenářům ukazuje španělské pobřeží Costa del Sol z té odvrácené stránky – zachycuje gangy, chudobu, obchod s drogami, nedostavěné komplexy a zkrachovalé projekty.

Na prosluněném španělském pobřeží se odehrává poměrně temný a svíravý příběh, do kterého autor zakomponoval neradostný svět hluchoslepých lidí, rakovinu nebo manželské neshody a problémy s financemi. A navíc se případ pořád zamotává, mrtví přibývají, rány dopadají jedna za druhou a životy zůstávají v troskách…

Peter May je ve skvělé spisovatelské kondici a potvrzuje můj názor, že nedokáže napsat špatnou knihu. Tichá smrt tudíž uspokojí všechny milovníky autorovy tvorby a temnějších detektivek, i když kvality trilogie Ostrov Lewis nedosahuje. Příběh má drobné vady na kráse, protože některé zvraty a odhalení padouchů jsou přeci jen poměrně dobře odhadnutelné.

Moje hodnocení Tiché smrti je zcela subjektivní, protože knize technicky vzato nic není, ale já prostě ty temnější detektivky ve stylu „případ vyřešíme, ale jinak všechno dopadne hrozně“ moc nemusím. Takže pokud máte rádi typ trochu temnějších detektivek, tak si k mému hodnocení přičtěte jednu hvězdičku navíc. Peter May pořád patří k mým oblíbeným autorům detektivek, jen některé knihy mi sednou svým pojetím a atmosférou víc a některé trochu míň, to je celé.

Komentáře (0)