Jak se vypořádat se ztrátou?

recenze

Laurel nastoupila na střední školu a prvním úkolem, který dostala od profesorky angličtiny bylo, že má napsat dopis nějaké mrtvé osobnosti. Laurel jich napíše spoustu, - kupříkladu Kurtu Cobainovi, Heathu Ledgerovi, Amy Winehouse a dalším - ale nikdy žádný z nich neodevzá. Jsou totiž jejím soukromým vypořádáváním se se smrtí její milované starší sestry May.

Laurel se necítí vůbec dobře. Za chvíli to bude rok, co zemřela její sestra May. Od té doby šlo všechno - jak to říct hezky - ,,do háje''. Máma opustila jejího tátu a jí a odstěhovala se do Kalifornie. Sama. Nechala je truchlit. Laurel žije střídavě u táty a pobožné tety, kterou má ovšem vcelku ráda - přece jenom, je to jediná ženská osoba v její rodině, která jí může s něčím poradit. Začátky jsou pro ní velmi těžké, ale jednoho dne se bude muset vzdát snu, který se jí už nikdy nesplní. Její sestra se už nevrátí.

Kniha byla psána pomocí dopisů a já vždy byla zvědavá, komu dopis bude směřovat tentokrát. Co se týče příběhu, ten se mi líbil. Moc. Bála jsem se totiž trochu... I když, co to říkám? U této knihy jsem se ničeho nebála a věděla, že si ji musím přečíst. A nelituji. Byl to jednoduše upřímný příběh mladé dívky, která neměla lehké dětství a nově se musí naučit žít sama bez jediné osoby, která jí kdy rozuměla.

Co dalšího k tomu říct? Rozhodně, rozhodně doporučuji.

Komentáře (0)