Jak dopadne magické Setkání stínů?

recenze

Temná magie, která zničila Černý Londýn, nebyla zničena a poohlíží se po novém světě, který by mohla pohltit. Jako první je na řadě Bílý Londýn, ale hned za ním následuje Červený Londýn, ve kterém se zrovna konají Živlové hry, v nichž se utkají mágové ze tří království…

Lila se toužila stát pirátkou, což se jí víceméně podařilo, protože se ocitla na korzárské lodi kapitána Alucarda Emeryho. Alucard navíc patří mezi schopné mágy, takže Lilu učí ovládat její nově objevené magické schopnosti, i když by je správně neměla mít, protože pochází ze Šedého Londýna, v němž magie neexistuje. Lila ve snaze ověřit si svou magickou moc vymyslí šílený plán: pod falešnou identitou se přihlásí do Živlových her. I když to znamená vrátit se do Červeného Londýna a stanout tváří tvář Kellovi…

Kell sice zachránil Červený Londýn, ale stálo to životy mnoha lidí. Kvůli tomu ztratil důvěru krále a královy, kteří se k němu nechovají jako k synovi, ale jako k majetku a hrozbě zároveň. Navíc zachránil život svého nevlastního bratra, prince Rhye, tak, že svázal jejich životní síly. Teď vzájemně cítí svou bolest i emoce a Rhyův život zcela závisí na Kellovi. Ten je odhodlaný udělat všechno proto, aby svého bratra ochránil. To ale neznamená, že je smířený s tím, že se vzdá vlastního života, takže se jeho psychický stav stále zhoršuje. Až Rhy vymyslí bláznivý plán, jak Kellovi zlepšit náladu: přihlásí ho pod cizích jménem do Živlových her.

Lila je odvážná a tvrdohlavá, nevyhýbá se problémům (naopak jim jde vstříc) a s nikým a ničím se nemaže. Dost často se ale chová zbrkle a lehkovážně a komplikuje život všem okolo, takže působí namyšleně a sobecky. Také má v sobě hluboko zakořeněnou potřebu utíkat a nechuť navazovat jakékoliv hlubší vztahy, protože je chápe jako slabost.

Kell se cítí v královském paláci jako vězeň, trápí ho zodpovědnost za Rhyův život a zároveň mu chybí Lila. Rhy se zase trápí pochybnostmi, zda bude dobrým králem, ničí ho vědomí, že mu nepatří jeho vlastní život, a nelíbí se mu, jak magické pouto poznamenalo jeho vztah s Kellem. Nechybí ani nová, důležitá postava, a tou je kapitán Alucard Emery. Korzár, nadaný mág, prostopášník a muž skrývající se za okouzlující a bezstarostnou maskou, i když ve skutečnosti má víc než jedno tajemství.

Victoria Schwabová vsadila na nepředvídatelný děj, několik vypravěčských linií, dobře vykreslené charaktery a vztahy mezi nimi, originální nápad s paralelními Londýny a zajímavý systém magie. V příběhu nechybí ani trocha humoru, který obstarává Alucard a Rhy, a také trocha romantiky. Ta sice v jednu chvíli může připomínat nevhodný milostný propletenec, ale nakonec se ukáže, že to má Victoria Schwabová promyšlené a nehodlá se uchylovat ke klišé v podobě milostného trojúhelníku.

Styl vyprávění je spíš pozvolnější, v ději se neobjevuje příliš akce ani nervy drásajících zvratů. Přesto příběh dokáže udržet zájem čtenáře, který bude napjatě čekat, co se hlavním hrdinům zase přihodí. Stejně jako Temnější tvář magie totiž Setkání stínů nemá jednoznačnou zápletku. Zatímco u prvního dílu mi to bránilo v tom, abych se do příběhu naplno ponořila, tak u Setkání stínů to fungovalo jako zdroj napětí a tajemství. Jen škoda, že Živlové hry i cestování mezi Červeným, Bílým a Šedým Londýnem fungují v příběhu spíš jako kulisa.

U Temnější tváře magie jsem se musela trochu nutit k tomu, aby se mi líbila. U Setkání stínů jsem tenhle problém neměla. Nevím, jestli to bylo tím, že se jedná o druhý díl, jestli jsem byla lépe naladěná, nebo jestli bylo Setkání stínů prostě o tolik lepší, ale příběh mě pohltil od první stránky a pustil mě až s poslední.

Zatímco první díl s názvem Temnější tvář magie skončil svým způsobem uzavřeně, tak Setkání stínů funguje jako příprava na (doufejme) epické finále. Konec je velmi otevřený a osudy hlavních hrdinů nejisté, takže si hned po dočtení budete chtít přečíst závěrečný díl, protože budete chtít vědět, jak to dopadlo. A hlavně – kdo přežil!

Komentáře (0)