I bez soli to jde! Revoluční pohled na lidské chutě...i zdraví

recenze

Mezinárodní kuchyně bez soli a jiné chemie (2015) / RenataP (218 views)
I bez soli to jde! Revoluční pohled na lidské chutě...i zdraví
Velice zajímavou kuchařku přináší Miroslav Légl a příští týden si s tímto svérázným autorem přečtete také rozhovor. Přišel totiž s jídly, ve kterých je vynechána sůl.
Naprosto přirozená jídla pro člověka, s důrazem na ještě přirozenější chutě a vůně základních surovin. Kdo si někdy z jakéhokoliv důvodu odvykl od soli, jistě mi dá za pravdu, že návrat k solenému jídlu je nepříjemný. Sůl je štiplavá a v podstatě velmi nepříjemná. Ovšem je to psychoaktivní látka. Vyvolává silný návyk.
A civilizační nemoci.
Na 650 receptů vás vyvede z omylu, že slané jídlo nemůže být dobré.
Miroslav Légl uvádí v úvodu knihy své logické důkazy, včetně toho, jak se díky nesolení zotavil z nemocí a shodil několik desítek zbytečných kil v podstatě jen tím, že se jeho tělo uklidnilo a přestalo se cítit ohrožené a v extrému z toho, jak nekvalitní potravu má.
Donutil mne velmi často se zamyslet nad tím, že sůl je opravdu pro člověka nepřirozená. V rozhovoru příští týden vám to osvětlí podrobněji, zatím zůstanu u svého pocitu jistého vzdoru, poněvadž přece jen, moje jídlo není extra slané, málokdy při vaření sahám do slánky, ovšem slast z chipsů nebo solených buráků - bože můj, on má pravdu. Sůl je droga!
A nejen to.
"Pokud připustíme, že jistou míru znalosti soli a řady dalších chemických sloučenin měl člověk již v samých počátcích starověkých civilizací, mám na mysli dobu nejstaršího Egypta nebo Mezopotámie, tedy někdy před 10 000 lety, pak nezbývá než konstatovat, že o soli a jiných chemických sloučeninách použitelných pro vliv na biologické tkáně (živé i mrtvé), včetně přípravy vlastní stravy, ví člověk teprve a pouze 1% doby své existence. A to sodík, tedy kovový prvek, který je klíčovou součástí soli (NaCl - chlorid sodný), byl objeven až v roce 1807, tedy před pouhými 200 lety, a masivní nástup používání soli, konzervantů, barviv, zahušťovadel, stabilizátorů chuti atd. atd. do výroby potravin lze identifikovat v tzv. "vyspělém světě" až od poloviny 20. století našeho letopočtu. Tomu všemu odpovídá i chaos, zmatek a zoufalý stav naší současné výživy."

Žijeme v blahobytu, jsme nemocní, tlustí, kupujeme si doplňky výživy a držíme diety. Jsme tlustí a podvyživení zároveň. To samo o sobě je asi tím nejlepším důkazem, že něco není v pořádku. Tato kuchařka mi celkově přišla jako velmi dobrá cesta k přirozenosti.
Nic není tabu, jen chemie ano!
Autor se nijak neomezuje. Žádný extrémní stravovací směr, vegetariánství, veganství nebo živá strava, nic z toho. Používá naprosto všechno, jenom dává důraz na zajímavé kuchyňské úpravy, výborné a někdy i netypické snoubení chutí a na kvalitní suroviny, ze kterých vaříme. Ona nejen sůl, ale i cukr a v průmyslově vyráběném jídle i všechny ty chemické přísady, jenom překrývají nechutnou chuť nekvalitní prvotní suroviny.
Ovšem na své si tady přijdou milovníci mezinárodních kuchyní, vůně kari anebo i tak trochu hříšných jídel. Mne třeba zaujala krůtí prsa pečená v sádlovém obalu, což jsou okořeněná krůtí prsa obalená v pruzích syrového sádla a hezky dokřupava opečená. A je mi jasné, že i takové jídlo bude bez soli výborné. Maso ostatně často kombinuje s ovocem, s citrusy a to je množství nekonečné inspirace do vlastní kuchyně. Dále jsem si všimla, že mnohé nahradí hořčice, víno, aromatické bylinky, často kmín nebo kopr. Nacházet cestičky k neslanému životu může být nakonec velmi objevnou cestou a i kdybychom sůl nevyloučili z jídelníčku úplně, každá změna je dobrá a uleví organismu.
.
Nesmírné množství soli sníme v již předem připravených pokrmech, paštiky, pochutiny, uzeniny, ba i v obyčejném pečivu. Zkuste si to jen někdy vypozorovat, všechno, co jíme je slané. Je to zvyk. Naše tělo sůl v takovém množství nepotřebuje, naopak mu škodí.
O autorovi
Ing. MIROSLAV LÉGL je vysokoškolsky vzdělaný ekonom. Za svého života podnikl řadu cest po světě, při nichž se díky své zálibě v kulinářském umění seznamoval nejen se širokou škálou způsobů stravování jiných národů, ale i s důsledky, které rozdílnost v kuchařském umění a ve stravování přináší. Důvodem pro napsání této knihy byly autorovy zdravotní potíže, jež vyvrcholily lékařským doporučením a osobním rozhodnutím začít se stravovat bez použití kuchyňské soli. Publikace vychází z jeho vlastní dlouhodobé praxe a z pozitivních zkušeností, které mu životní styl bez slaných jídel přinesl.
Vydalo nakladatelství Eminent, 2015, www.eminent.cz
Zdroj: www.cajovnaumodrekocky.cz (kde najdete i rozhovor s autorem)

Komentáře (1)

kniha Mezinárodní kuchyně bez soli a jiné chemie recenze

Koka
20.10.2015

Nebudu kritizovat, že celý tento článek je jenom jedna velká "promo-akce" a ke knižní recenzi se ani nepřibližuje. Takových je ostatně v této rubrice většina.
Jenom autorce doporučuji, když už tak pléduje za neslanost, aby zvážila větu: "Na 650 receptů vás vyvede z omylu, že slané jídlo nemůže být dobré."