Hypotéza lásky

recenze

Hypotéza lásky (2023) 4 z 5 / knizni_brouk
Hypotéza lásky

Olive je postgraduální studentkou biologie na Stanfordu a se vztahy nemá moc zkušeností. Aby dokázala své nejlepší kamarádce Anh, že překonala rozchod se svým přítelem a má nový milostný vztah, políbí jednoho večera prvního člověka, kterého na chodbách fakulty potká. Shodou okolností je to jeden přísný a neoblíbený mladý profesor, třída ve svém oboru. Olive je velmi překvapená, když ji nejenže nečeká řízení kvůli obtěžování, ale dotyčný navíc přistoupí na předstírání jejich vztahu. Avšak postupem času, jak se ti dva při svých předstíraných setkáních začínají poznávat, začíná falešný vztah přerůstat v něco mnohem opravdovějšího...

Romantická literatura není úplně můj žánr, ale občas si něco přečtu. Po Hypotéze lásky jsem sáhla, protože jsem chtěla vědět, o jaké knize to ostatní mluví.

Když jsem překonala prvotní "Proč by někdo skočil po úplně cizím člověku a políbil ho?" (ano, přišlo mi to zvláštní) a rozhodla se, že se v tomto a v případných podobných momentech a v případných typických klišé romantických příběhů, jak by to někteří nazvali, již nebudu pitvat, začetla jsem se a děj svižně ubíhal. Autorčin styl psaní mi vyhovoval, knihu jsem přečetla za jedno odpoledne. Zasazení do univerzitního prostředí se mi líbilo, i ty odkazy na vědu, to též hodnotím velmi kladně. Postavy jsem si oblíbila. Příběh vypráví Olive, která je velmi osobitá, vtipná, vědecky přemýšlející, v podstatě na všechno má hypotézu, občas je dost pitomá, ale je milá a empatická, v některých sociálních situacích nejistá a má ráda dýňové frappuccino. Je to zároveň takový ten typ, který přitahuje chaotické a trapné situace, které ve spojení s její náturou vedou k tomu, že je v knize dost relativně vtipných pasáží. A za části s popisem intimních scén by se nemusela stydět ani autorka erotických románů.

V závěru mohu říct, že jsem ráda, že jsem po knize sáhla. Ano, je to romantických příběh s mnohými klišé a kdybych se v tom delší chvíli vrtala, asi by můj výsledný dojem z knihy nebyl tak dobrý. Ale měla jsem to jako příjemné oddechové víkendové čtení, u kterého jsem se i zasmála, a knihu jsem mohla spokojeně odložit s tím, že si ji třeba za rok opět přečtu, až budu chtít relaxovat. Chci tím zároveň naznačit, abyste knihu nezavrhovali, pokud romantická literatura není vyloženě váš žánr, dle mého názoru to stojí za to.

Komentáře (0)

Přidat komentář