Hledání nového života

recenze

Obálka čtenáře očaruje již na první pohled. Je na ní zachyceno obyčejné místo bez jakýchkoliv úprav a možná proto vypadá obálka tak dobře. Je jednoduchá, ale jako by říkala: „Pojď si užít klid při mém čtení“. I červený název knihy je do obálky vsunut elegantně, vůbec na fotografii nepřekáží, naopak ji doplňuje. Jediné co mi trochu kazí dojem je text v levém dolním rohu, ale má to plno knih a já už si pomalu začínám zvykat.

Přiznávám, že mě ze všeho nejdřív upoutala obálka, ale pak jsem si přečetla anotaci. Podle ní měl být příběh odrazem skutečného života, který je částečně klidný, ale skrývá se v něm plno problémů. A věk hlavní postavy byl dost neobvyklý, což mě zaujalo asi nejvíc.

Přístav naděje byl tak trochu sázka do loterie. Anotace zněla sice skvěle, ale nebyla jsem si jistá, jak moc mě bude bavit kniha, kde je hlavní postavě šedesát. Přeci jen jsem o pár generací mladší.

Šedesátiletá Marianne má už dost života po boku svého sobeckého a nepříjemného manžela. Už je z toho unavená a tak se rozhodně pro sebevraždu, hodlá skočit do Seiny vstříc smrti. Ale ani smrt jí není dopřána a ona je odvezená do nemocnice. Z nemocnice uteče s ozdobnou dlaždičkou. Neví, co má dělat, kam jít, ale chce prostě pryč. A tak utíká a osud ji zavede do Kendruc, kde změní nejen svůj život, ale i život jejích nových přátel.

Chvilinku mi to trvalo, ale nakonec jsem se do knihy začetla a ani ne za jeden den jsem jí přečetla. Přesto, že je kniha taková poklidnější a zpracovává témata, která nejsou žádnou novinkou, dokázala jim autorka napsat originální příběh.

Když se na to dívám s odstupem, nedokážu si vybavit, co je na té knize tak skvělého. U téhle knihy totiž nejde o samotný příběh, ale spíše o pocity, které jeho čtení vyvolává a těch je opravdu hodně. Ale zapamatovat se nedají, člověk musí příběh číst, prožívat ho, a když je kniha dočtena, stává se pouze vzpomínkou, která v porovnání se čtením bledne.

Pokud chceme tento pocit obnovit, tak musíme udělat jediné, přečíst si Přístav naděje znovu a to je přesně to, co hodlám v budoucnu udělat. Tenhle příběh je skutečně silně emotivní a stojí za to. Co se týká mě, tak vám ho můžu s klidným svědomím doporučit.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Moba.

Komentáře (0)