Fascinující kniha - odvážný anglický mladík byl v letech 1937 - 1945 pokaždé tam, kde se psala historie...

recenze

Fitzroy Maclean má teprve 23 let, ale již se před ním začíná rýsovat slibná kariéra. Píše se rok 1934 a tento mladý Angličan je zaměstnán na britské ambasádě v Paříži. Jak píše v úvodu své vzpomínkové knihy s názvem Výpravy na Východ, jednalo se o lukrativní post, spojený sice s množstvím administrativní práce, ale též s příjemnými reprezentativními povinnostmi v podobě slavnostních recepcí, opulentních večírků a řadou dalších radovánek, které skýtal pobyt ve francouzském hlavním městě.
A přesto jej takovýto "usedlý" život jednoho dne omrzel! Snad se v něm probudily nějaké dobrodružné geny či zatoužil po radikální změně prostředí, ale ať už tou příčinou bylo cokoli, jisté je, že požádal o přeložení na velvyslanectví do Moskvy! Jeho nadřízení mu to po určitém váhání odsouhlasili a tak se Fitzroy Maclean v únoru 1937 ocitá v hlavním městě Sovětského svazu.
Jak známo, někteří západní levicoví intelektuálové vzhlíželi tehdy k "prvnímu státu dělníků a rolníků" s obdivem a nadějí. Možná tomu byla na vině dlouholetá krize parlamentních demokracií v Evropě (zvláště pak neschopnost postavit se Hitlerově rozpínavosti) a jistě tu sehrála svou roli i sovětská propaganda, že lidé jako Romain Rolland, Lion Feuchtwanger, Henri Barbusse a další uvěřili báchorkám o Stalinově úspěšném budování spravedlivější a lidštější společnosti než je ta kapitalistická. Dlužno dodat, že Fitzroy Maclean takto naivní nebyl. Přijížděl na své nové působiště, aniž by si o zemi, v níž měl prožít následující tři roky, dělal nějaké přehnané iluze. Chtěl si zkrátka na sovětskou realitu vytvořit vlastní názor.
Brzy se ukázalo, že o nějakém ráji na zemi, o němž básnili západoevropští idealisté, nemůže být v případě stalinistického Ruska vůbec řeč. Naopak! Kontrast mezi žalostnou bídou proletářských mas na jedné a přepychovým životem komunistických funkcionářů na straně druhé sotva mohl být větší. Jedno ovšem měly obě tyto třídy společné, a to strach z tajné policie, před níž si nebyl jistý nikdo. Autor knihy Výpravy na Východ přijel do Moskvy v době tzv. Velkého teroru, kdy Stalin cíleně likvidoval armádní a stranické špičky a statisíce nevinných lidí posílal na nucené práce do gulagů. Fitzroy Maclean měl možnost zúčastnit se soudního monstrprocesu s Bucharinem a dalšími údajnými protistátními spiklenci a v knize o tom podává otřesné svědectví.
Mladý anglický diplomat si však zároveň uvědomuje, že atmosféra všeobecného strachu, v níž se celá země nachází, mu paradoxně může pomoci vyzrát nad byrokratickým aparátem a uskutečnit svůj velký sen, totiž navštívit sovětskou Střední Asii. A protože je mužem činu, brzy svůj plán realizuje. I když je v něm často "malá dušička", před orgány NKVD vždy vystupuje sebevědomě až troufale a tím v nich vzbuzuje dojem, že je privilegovaná osoba, s níž si není radno něco začínat. Je pochopitelné, že tím vznikají mnohé komické situace!
Kniha Výpravy na Východ je rozdělena do tří částí, podle toho, kde její autor v letech 1937 - 1945 pobýval. Jestliže jsem se totiž zmínil o jeho sovětské anabázi, pak po ní následovaly ještě dvě další. Když začala 2. světová válka, nechal se Fitzroy Maclean převelet k armádě a zúčastnil se vojenských operací v Africe a na Balkáně. Tyto své válečné zážitky popisuje neméně poutavě a čtenář je tak vtažen do úchvatného příběhu člověka, který se (nehledě na nebezpečí, které s tím bylo spojené) snažil být v oněch nelehkých časech tam, kde se tvořily dějiny...
Fascinující kniha!

Komentáře (0)