Emilka

recenze

Emilka
autor: Ivana Fajnorová
žánr: česká literatura

život lidem nakládá jen tolik, kolik unesou

Emilčin život začal na dědině u Brna za první republiky, a skončil, když se její země stala znovu svobodnou. v této věty je ukryto spoustu radosti i bolesti, úspěchů i zklamání i událostí, které neuměla ovlivnit. Emilka za svůj život potkala spoustu dobrých a hodných lidí, o hodně jich však i přišla. tento román je o opravdové lidskosti, síle čirého dobra, ale hlavně o obyčejných lidech, o takových, jaké známe ze svého okolí.

hodnocení: 1***
Emilka mě zaujala v knihkupectví na den dětí. neměla jsem ji na seznamu přání, nic jsem o ní nevěděla, ale věděla jsem, že mi dá příběh tak krásný a opravdový, že mi vžene slzy do očí.. dostala jsem to, co jsem čekala, ještě mnohem víc! knihu jsem četla v rámci společného čtení pořádaného Terkou z instagramu kafe.kniha.a.kolacekme. bylo to skvělé, děkuji vám všem, holky.
než se příběh dostane k Emilčinu narození, zastaví se u jejích prarodičů, které si nelze nezamilovat. jim život také naložil, to mnoha lidem v té nelehké době. ale oni si nestěžují. příběh nám má ukázat, v jak dobré to žijeme době. (avšak nic není ideální). Emilka měla spoustu sester, často jsme nahlédli do myšlenek jejich i její matky. pak Emilka dospívá, a vyrůstá v ženu. ale její krásné a čisté vlastnosti - zvědavost, naděje, laskavost - ty zůstávají. to na tom asi bylo nejkrásnější, vědět, že Emilka je stále Emilka, jen ji formovali lidé okolo ní. stejně jako jich spoustu změnila ona. knížka ve mně zanechala hluboký požitek, rozhodně se k ní vrátím nejen, když si budu chtít poplakat dojetím. život je boj, ale také dar. i když se zdá, že už to dál nejde, jde to. nakládá nám jen tolik, kolik zvládneme. a proto tu jsou lidé, kteří pro nás jsou skoro jako andělé. ten Emilčin mě dojal (po přečtení se můžete ptát, který z nich- má odpověď? oba! celou knížku napsala Emilčina vnučka Judita, jak se dozvíme hned na začátku (nejde proto o spoiler) . poznávat Juditky maminku je krásné, já se na to těšila celou knihu. to mi pomohlo si uvědomit, že Emilka není celý příběh, Emilka je jen jeho částí. knížka se stejně tak mohla jmenovat Marie. nebo Mína. nebo Johan. každý má svůj život, každý má takovouto knihu, stejně jako my. ty naše se stále ještě píšou, je jen na nás, jaké lidi i knihy necháme, aby nás ovlivňovali. každá kniha nás totiž ovlivní, stejně jako lidé, možná ne teď, ale jednou si uvědomíme, co vše díky ní prožíváme jinak. mě po dočtení samozřejmě zasáhla, šlo ale o okamžité emoce, které se zmenšily, až pomalu vymizeli. zůstala jen krásná vzpomínka, která se teď ustálila v mém srdci, a bude tam navždy.doporučuji ji mladým slečnám, maminkám, babičkám, ale i chlapcům a pánům.. zkrátka všem, kteří si chtějí přečíst hezkou knížku nebo potřebují povzbudit v nelehké životní situaci

fotku doprovázenou hudbou i další recenze najdete na instagramu _ctenarka_

Emilka přišla na svět za první republiky na dědině nedaleko Brna a odešla z něho, když se její země stala znovu svobodnou. Tento kraj nikdy neopustila a svůj život prožila ve 20. století plném událostí, jejichž důsledky ovlivnit n... více

Komentáře (0)