Elita

recenze

Stát se krásnou princeznou je nesplněný sen všech malých holčiček i dospělých. Kdo z nás aspoň jednou nezatoužil po krásných šatech, skvostných bálech a nespočet princů? Sen ale nadále zůstává snem, avšak aspoň na chvíli máme možnost okusit prostředí dětských přání prostřednictvím knihy Elita.

Šest dívek stále zůstávají na zámku a bojují o srdce prince a přízeň krále a královny. Ani America nezahálí a snaží se ve hře uspět. Nemá to ovšem tak jednoduché jako ostatní. City, které chová k Maxonovi, jsou upřímné, ale příliš nové, zatímco k Asponovi ji to táhne už delší dobu. Nechce se vzdát ani jednoho, ale oba dva mít nemůže. America si bude muset hodně brzo vybrat jednoho z mužů a její volba změní nejeden život.

Maxon netušil, že je Aspen v paláci, nicméně věděl, že existuje někdo, na koho se pokouším zapomenout, a laskavě mi nechával čas, abych se dala dohromady.

Je to již po druhé, co se vydáváme do světa princezen, který není tak růžový jak se zdá. V paláci si sice žijí všichni jako v bavlně, ale mimo něj se vyhrocuje situace. Zatímco systém kast, který je autorem skvěle promyšlený do všech detailů, je na spadnutí, America se mění k nepoznání. V prvním díle jsme ji znaly jako hodnou holku z chudé rodiny, která ani při plném žaludku nezapomínala, odkud je. V pokračování se s prominutím chová jako namyšlená fiflenka, kterou nezajímá nic jiného než její zmatené city.

Téměř celý příběh je věnovaný milostnému trojúhelníku America-Maxon-Aspen, který řeší stále dokola jednu jedinou věc. Stará láska z dětství versus nová láska k princi. Do půlky knihy bych to snesla, ale když máte necelých tři sta stran číst o tom, jak si holka neumí vybrat, omrzí vás to. Občasný vpád rebelů do životů královské rodiny je příjemným zpestřením, ale nedostačujícím.

Čas. O ten jsem se v posledních dnech žádala několikrát. Doufala jsem, že pokud ho budu mít dostatek, všechno se nějakým zázrakem vyřeší.

Knize ale nemůžu upřít její čtivost, i přes klišé téma. Stránky ubíhají téměř samy a než se nadějete, jste na poslední straně. Co mě potěšilo, byly nové informace o chování ve vyšších vrstvách. Kdyby mě teď vybrali jako princeznu, myslím, že bych byla připravená jít vládnout. A určitě by ze mě byla skvělá královna.

Závěrem mě ale kniha zklamala. Čekala jsem famózní ukončení, místo toho jsem nedostala nic, jen to stejné jinak řečeno. Je neuvěřitelné, jakou má spisovatelka slovní zásobu a kolikrát dokázala přeformulovat jednu myšlenku. První díl se mi zalíbil originálním nápadem, který druhý díl postrádá. Pro mě to byla jen další yougadulstská romantika, která mi nemá moc co nabídnout. Ale musím uznat, že obálku má Elita úžasnou.

Komentáře (0)