Elena to ví

recenze

Elena to ví a já už to vím také a doufám, že i vy brzo budete vědět, jak taková útlá kniha jako je tato, vás dokáže emočně vyždímat.

Když jsem si před nějakou dobou četla anotaci v edičáku nakladatelství, tušila jsem, že to pravděpodobně nebude lehké čtení, ale tohle jsem nečekala, bylo to sakra těžké!

Člověk tak nějak podvědomě tuší, co je Parkinson, je to on nebo je ženského rodu jako ta nemoc, jako ta k#urva, jak říká sama Elena? Já jsem rozhodně za to, že je to ta!
V knize sledujeme jeden jediný den s Elenou a s její nemocí doplňováno o flashbacky, které dotvářejí každý střípek současnosti.
Řekla bych, že mnoho lidí, jako já bude čekat od knihy, že hlavním motivem příběhu je hlavně zjištění, jestli smrt Rity, její dcery, byla opravdu sebevražda nebo vražda.
Jenže ve finále tohle vlastně není hlavním tématem, byť to s tím sakra souvisí...

Nechtěla jsem se vžít do role Eleny, ale v autorčině podání to bylo nevyhnutelné a tak jsem si musela odžít jeden den s Elenou a Parkinsonem. Tohle samo o sobě musí být sakra těžký.
Mně se téma dotýká mnohem více, ne že bych já sama byla nemocná, ale pohybuji se v okruhu nemocných...
Samotnou hlavní myšlenkou příběhu není ve finále ani sama nemoc, spíš jako následky způsobené...

Myslím si, že by se kniha měla dostat mezi více lidí, protože to za to fakt stojí a věřím, že to mnoha lidem otevře oči.

Teď odstoupím od příběhu a knihu vám doporučím ještě z jednoho důvodu. Obálka této knihy vypadá, že je kreslená akvaralem, ale krom toho její materiál odpovídá samotnému akvarelovému papíru či plátnu a to si troufám říct, že přece musíte mít doma ne?!

Elena to ví je příběh o nedokonalém vztahu mezi matkou a dcerou, společenských silách, omezujících ženskou každodennost, ale také o pokoře, vytrvalosti a ochotě věci měnit. Rita byla nalezena oběšená ve zvonici kostela. Toho dne... více

Komentáře (0)