Dvůr křídel a zmaru

recenze

Dvůr křídel a zmaru (2018) 5 z 5 / Kikina182
Dvůr křídel a zmaru

Po všem co Feyre prožila je zpátky na začátku. Zpátky na Jarním dvoře u Tamlina. A nenávidí každou vteřinu, kdy si musí předstírat, že je Jarní dvůr jejím domovem a usmívat se na lidi, kteří ji zradili. Nejraději ze všeho by se vrátila domů, na Noční dvůr k Rhysandovi. Ale musí zůstat právě proto, by ochránila své přátele, rodinu, svůj domov. Potřebuje získat informace o postupu Hybernu, aby mohla zabránit naprosté zkáze.

Popravdě si neumím představit, že bych na Dvůr křídel a zmaru čekala celý rok. Druhý díl jsem četla krátce před vydáním třetího, a i tak mi ty dva týdny přišly skoro nekonečné. A tak jsem ve chvíli, kdy jsem měla volno, začala okamžitě číst a všechno ostatní vypustila z hlavy.

Stejně jako u minulého dílu jsem se v knize okamžitě ztratila. Tedy v tom nejlepším slova smyslu. Nevnímala jsem nic jiného, než příběh. Bez problému jsem se s ním sžila a hltala jedno slovo za druhým a prožívala všechny události spolu s hrdiny. Měla jsem pocit, jako kdybych se ocitla v knize spolu s nimi a všechno to prožívala na vlastní kůži. Autorčin styl psaní je jednoduše magický.

A příběh? Sarah J. Maas napsala další úžasné pokračování série, pro které nemůžu použít jiný výraz než perfektní. S každým dílem totiž žasnu víc a víc nad tím, jak skvěle má tento svět promyšlený. Je to totiž opravdu zajímavý svět se spletitou historií i přítomností, který autorka představuje kousek po kousku, a já stále jen divím tomu, jak perfektní smysl to dává. Vlastně jak smysluplný je celý tento příběh. U mnoha autorů bych našla menší i větší nesrovnalosti i v mnohem kratších dílech, než je tato série. Jenže tady naprosto nic. Což je úžasné a neuvěřitelné zároveň.

Příběh je opravdu rozmanitý, naleznete v něm od každého něco. Nejvýraznější je asi fantasy část s vílami, starobylými bytostmi a magií. Ale je tu toho mnohem víc. Kniha je protkaná láskou, přátelstvím, odvahou, sebeobětováním. Je tu velké množství bojových scén a také informací o tom, co se stalo v minulosti, stovky let před tím, než se Feyre vůbec narodila.

Kromě toho má Dvůr křídel a zmaru obrovský emocionální náboj. Při čtení této knihy prostě nelze zůstat v klidu. Když byly postavy smutné, byla jsem taky, dokonce ukáplo i pár slz. Když byly šťastné, objevil se mi na tváři obrovský úsměv. A když měly starosti, obávala jsem se spolu s nimi. Tohle prostě není jen příběh, je to něco, co se vám vryje do srdce, které se během čtení mnohokrát zlomí a zase zacelí.

Já jsem z knihy absolutně nadšená. Autorka opět dokázala, že se nesnaží prodloužit sérii jen proto, aby udělala fanouškům radost, ale protože má skutečně co říct. Protože tento příběh, ačkoli už je popsán na více jak 1500 stran, stále není hotový a bude trvat ještě dlouho, než Sarah J. Maas napíše poslední větu celé série.

Jsem si jistá, že pokud jste četli předchozí díly, tak vám ani nemusím říkat, že přečtení třetího dílu je nutnost. Ale pokud jste se náhodou k sérii ještě nedostali, určitě co do ní co nejdřív pusťte a nenechte se odradit trochu slabším prvním dílem. Je to skutečně dokonalý příběh, který za ten čas stojí. Můžu vám s klidným svědomím říct, že návštěvy tohoto úžasného světa rozhodně nebudete litovat.

Osobně se už teď nemůžu dočkat pokračování na které si nejspíš počkám další rok. Ale na rozdíl od druhého dílu je tu menší útěcha v tom, že byl konec mnohem uzavřenější, nebylo tam nic na co bych okamžitě potřebovala odpověď. Sice se i tak budu třást nedočkavostí, ale alespoň nebudu bloumat následující rok jako tělo bez duše. Čím dřív kniha vyjde tím lépe. Jakmile vás tento svět jednou pohltí, jste ztraceni. V tom nejlepším slova smyslu.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatrosmedia a Databázi knih.

Komentáře (0)

Přidat komentář