Dům v ulici Naděje se musí vychutnat jako šálek horké čokolády

recenze

Dům v ulici Naděje (2016) / RenataP
Dům v ulici Naděje

Pokud zůstaneš, můžu ti slíbit jedno,“ řekla Peggy. „Tenhle dům ti možná nedá to, co si přeješ, ale dá ti to, co potřebuješ. A ta příhoda, která tě sem přivedla – nejhorší událost tvého života říkáš? Až odsud budeš odcházet, uvědomíš si, že to byla ta nejlepší věc, která tě mohla potkat.“

Možná nelze mít lepší přání, když se ocitnete v životní krizi, než potkat Dům v ulici Naděje. Zvláštní dům, který dýchá kouzlem duší žen, které jím prošly před vámi. Kdy vás paní domácí hostí sušenkami a horkou čokoládou a nechá vás přesně 99 dní řešit svůj život, posbírat ho a najít cestu do dalšího života. Doba právě tak dobře dlouhá pro uzdravení, ale zároveň vám neumožní své rozhodnutí více odkládat a prodlužovat si trápení.

Kniha je jako sladký dort!

Nesněžte ji naráz! Měla jsem často pocit, že knížka se mi v ruko mění v hebký vintage polštářek plný kytiček. Plný, silný příběh, provázaný mnoha dějovými liniemi a postavami. Kdyby to byl film, bylo by to cukrátko plné šlehačky a ženy by u něj ronily krokodýlí slzy. Byl by to nejlépe film černobílý. Starobylý. Elegantní.

Takový je u Dům v ulici Naděje. Menna van Praag do něj opět vložila své nezaměnitelné téma – všudypřítomné vůně skořicových koláčků, čokoládových sušenek a horké smetanové čokolády. Není to nic na štíhlou linii, u téhle knihy vás bude honit mlsná, tak sugestivní autorka je.

Příběh sám o sobě je velmi dobře spředený, sice se chvílemi zdá složitý, takže si dílko pěkně rozdělte na více čtení jako dobrý zákusek, jinak vás zahltí, ale té moudrosti, smyslů, jež pochopíte až později, je tam velmi mnoho. Je to krásný čokoládový dort, který chutná a jehož ozvěnu budete mít na jazyku, na duši… ještě hodně dlouho.

Knihy Menny van Praag to umí navždy. A tato patří k těm, které ráda kdykoliv přečtu a kterou jednou možná své dceři odevzdám s nostalgickým „jééé, tohle ale byla krásná knížka“.

O autorce

Menna van Praag vystudovala Oxfordskou univerzitu, pracuje jako novinářka a miluje čokoládu. Jejím snem bylo stát se spisovatelkou a jako cíl si stanovila, že dřív než jí bude třicet, musí vydat první knihu. Deset let pilně psala, šest rukopisů jí různá nakladatelství odmítla, a tak se rozhodla, že vezme osud do svých rukou. Knihu Štěstí, láska, čokoláda napsala během dvou týdnů a sama ji vydala – stalo se to dva měsíce předtím, než oslavila třicáté narozeniny. O rok později podepsala smlouvu s nakladatelstvím Hay House a knížka byla postupně přeložena do 26 jazyků. Sen se jí vyplnil hlavně proto, že e nebála vykročit za ním sama, s odvahou a odhodláním, jak říká.

Největší inspirací Menny van Praag je její život s jeho vzestupy a pády, a možná proto jsou příběhy, které píše, tak oblíbené čtenáři po celém světě. V nakladatelství Synergie již vyšla kniha Štěstí, láska, čokoláda a její pokračování Nejšťastnější na světě.

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, 2016, www.synergiepublishing.com
Renata Petříčková, www.ostrovknih.cz


Dům v ulici Naděje Dům v ulici Naděje Menna van Praag

Alba, hlavní hrdinka románu, bezcílně bloudí svým rodným městem Cambridgí. Její život je v troskách. Jediné, na co myslí je, jak se to jenom mohlo stát? Najednou se ocitne na konci Hope Street, ulice Naděje, kam nikdy předtím nevk... více


Komentáře (0)

Přidat komentář