Dům č.24

recenze

Za mne jsou dva druhy knih-ty, které zůstanou člověku v hlavě... a pak ty, které jsou tzv. "odpočinkové". Vhodné mezi čtením thrillerů nebo válečných knih.
Doporučuji pro romantické duše nebo jako nenáročné čtení na dovolenou k vodě.

Sarah je dětská psycholožka. Je čerstvě rozvedená, svému bývalému manželovi jde i na svatbu. Zároveň stále svého exmanžela miluje a doufá, že se k ní zase vrátí, až dostane rozum a uvědomí si, že ona je jeho největší štěstí...
Upřímně mi Sarah připomínala bláznivou šestnáctku...
Vzkaz pro Sarah od otce je krásný, ale já pracuji s lidmi a jen málokdy se mi povede v ostatních lidech vidět jen to nejlepší...


Myšlenka přátelství a lásky je krásná a bylo by moc fajn kdyby to tak fungovalo i v reálném životě a ne jen v knize... Ale jako vyléčený optimista mi tato kniha připadala místy hodně přitažená za vlasy a naivní...

Občas mne nebavilo číst dál. Chtěla jsem se Sarah "zatřepat", aby se probudila a nechovala se jako bláznivá puberťačka. Na mne zbytečně moc stránek. Také mne překvapilo, že na obálce je dům červený a hned na prvních stránkách je uvedeno, že dům má modrou barvu :D
A hrozně bych chtěla vidět to šílené růžové křeslo... :D

Komentáře (0)