Děti se rodí i za války...

recenze

Sara je velmi dobrá porodní asistentka s praxí v Berlínské nemocnici. Jako zdravotnice pomáhá všem bez rozdílu, ale jak to vysvětlit společnosti na konci 30.let v Německu?
Saru z ghetta, kde pomáhala u porodu odvezou do koncentračního tábora Ravensbrück. Je Němka, ale také politický vězeň...
V nelidských podmínkách se snaží ženám za každou cenu pomoci-bez léků, bez prostředků. Novopečené matky jsou s narozenými dětmi jen velmi malou chvilku a ženy i děti čekala velmi černá budoucnost. V tomto prostředí přežívá Sara přes dva roky...
V jednu chvíli ji po dalším porodu se zoufalým koncem odvedou k veliteli. Zde na ni čeká pouze informace, že je potřeba jinde. V otrhaných šatech, hladová se ocitá po dlouhé době mimo tábor...
Daleko v horách, daleko od války se seznamuje s rodinou Goebelsů, ale hlavně-s Evou Braunovou. Milenka Adolfa Hitlera je těhotná a Goebels vymyslel, že to Sara se bude o Evu starat. Odmítnout nesmí...
Eva se o ni dobře stará, dostane nové oblečení, dostává dobře najíst.
Ale co bude dál-jak dítě v budoucnu může změnit politiku Říše nebo v Evropě?
Díky kapitánu Stanzovi může po dlouhé době dostávat poštu a je ráda, že se konečně dozvídá něco o své rodině. Tu musí zachránit za každou cenu...
Sara se snaží v šíleném prostředí SS přežít a sama sobě si obhájit své počínání... Musí přece zachránit svou rodinu... Ona přece nepomáhá Říši, ale konkrétní naivní zamilované ženě, která se špatně zamilovala a otěhotněla. Ale ví vůbec Eva, se děje okolo ní, v celé Evropě, po celém světě?
Dieter Stanz se snaží pomoci... Sice v uniformě SS, ale neměl na vybranou a nyní se snaží alespoň trošku pomoct válečnou mašinerii brzdit a zachránit alespoň pár lidí-ztratit nějaký papír atd. Má vůbec možnost změnit něco víc? Stačí, aby někdo jen pojal podezření, že nestojí na správné straně a ohrozí nejen sebe, ale i své blízké.

A jak bere Hitler své nastávající otcovství? Sám sebe označuje jako otce celého Německa, celé Třetí říše. Nalezne vůbec čas na svou milenku, na budoucí dítě? Jen Goebels jako ministr propagandy se na dítě těší a už plánuje, jak se celý svět o dítěti dozví, zatím se to však nesmí nikdo dozvědět...

Autorka je porodní sestra a v knize to bylo hodně poznat. Spoustu lékařských a porodních výrazů, které mi bohužel celkový dojem z knihy rušily.

Již od přečtení anotace knihy a i pak během četby jsem si říkala, že je to přece holý nesmysl. Proč by si milenka Hitlera k sobě vybrala ženu z koncentračního tábora? A totéž Goebels. Neměli vhodnou árijskou porodní asistentku? Že by se nebáli odboje? Toto mi připadá hodně nevěrohodné...

A hodně rychlý, až dle mého zbrklý konec. Kniha jako taková se mi líbila. Autorka docela dobře vystihla KT a život v nich, asi chtěla spojit své povolání s válkou, ale...

Určitě nedoporučuji číst těhotným ženám a maminkám s malými dětmi, je to místy hodně drsné a smutné čtení...

"Vzpomínám si, jak na dveře našeho baráku jednou ostýchavě zaklepal tesař a podával mi tři chrastítka. Byla prostá, v hrubém provedení, ale vtělily se do nich jeho nadání a nezištnost. Dokázala jsem si ho představit, jak sedí v přítmí v baráku, namáhá si svoje staré uslzené oči a vyřezává je pro radost druhým. Neprozradila jsem mu, že každé dítě, které se tu narodí, nežije tak dlouho, aby mohlo tu prostou hračku vzít do ruky, že spíš zemře dřív, než se stačí poprvé usmát. Ta chrastítka měla pro matky upomínkovou hodnotu, hmatatelná památka na dítě, které jednoho dne mohlo dřevěnou hračku svírat svými drobnými ručkami..."

Je šílené, co se v KT stávalo, co všechno musely matky přežít a vydržet. Nepředstavitelné a strašné. Je mi líto všech matek, které toto musely zažít :(

Komentáře (0)