Detektivka pro děti

recenze

Parta od Mississippi je detektivní román pro mladší čtenáře. Jak už sděluje název, odehrává se v Americe u řeky Mississippi, a to během 18. století. Doba a místo tedy odpovídá slavnému románu Marka Twaina o Tomu Sawyerovi. Děj sleduje vyšetřování vraždy paní Dawnové, která společně s manželem vlastnila obrovskou společnost Walker and Dawn Co. Údajně ji zavraždil světoznámý detektiv pan Darsey, ale parta dětí odhalí pravého pachatele.
Kniha nemá jednu hlavní postavu, hlavní je tu celá skupina dětí. Jsou to Te Trois, Eddie, Julie a Tit, všichni zhruba mého věku. Te Trois má povahu divocha, Eddie šamana, Julie o všechno pečuje a její bratr Tit je samotář, protože utrousí za týden všeho všudy dvě slova. Nejsympatičtější je mi Te Trois. Má rád hodně akce a dobrodružství, ale ocení i klid domova. S Eddiem sdílím názor na šamany - jsou super a taky bych chtěl jedním být. S Julií a Titem nemám osobně moc společného, ale partu dobře doplňují.
Na textu je zajímavé, že každou ze čtyř částí vypráví jiná osoba. První část vypráví Te Trois, druhou Eddie, třetí Julie a čtvrtou Tit. Každou část děje tak nahlížíme z jiné perspektivy. První, druhá a třetí část knihy na sebe navazují, ale čtvrtá se odehrává o deset let později. Vražda je dávno vyřešená, ale partě se podaří najít odkaz paní Dawnové a získat polovinu společnosti. Což je velká věc, protože Walker and Dawn je něco jako Amazon před dvě stě lety, prodává a rozváží cokoli si vzpomenete a má obrovský kapitál.
Myslím, že příběh stojí za přečtení, přestože jsem si z četby neodnesl žádné nové poznatky. Děj knihy není překotný a není tu tolik různých nebezpečí jako třeba u Toma Sawyera. Kniha působí klidně, popisuje útěk a velké putování dětí, vše se postupně přehledně vyjasňuje, ale příběh oživuje i spousta nečekaných zvratů.
Líbí se mi poslední tři věty celého románu. Zní takto:
“Pak, na konci stránky, jsem přidal svoje jméno. Ne Francis, ne. Moje pravé jméno. Tit.”
Těmito větami Tit dopsal celou knihu (čtvrtou část). Přitom říkal, že pokračování jejich dobrodružství nesepíše. Ale nedalo mu to. Je to zvláštní, v tom je mi dost podobný. Když mě mamka požádá o pomoc, často odmítnu, ale pak jí stejně pomůžu. Tit tímto definitivně uzavřel dobrodružství našich hrdinů. Poslední řádky sepsal se slzami v očích, protože Te Trois umřel na vážnou nemoc.
Šimon, 12 let

Komentáře (0)