Detektiv posedlý svou prací

recenze

Posedlost (2015) / DaveBukowski
Posedlost

Luther, kriminální seriál od BBC, který ve své kategorii může konkurovat například i Wallanderovi, se nyní dočkal svého knižního "prequelu". Jsou případy detektiva Johna Luthera zábavnější na obrazovce, nebo na papíře?




Předem bych chtěl upozornit, že Posedlost pro mě byla snad nejočekávanější knihou minulého pololetí. Seriál Luther, z něhož vychází, je totiž nejspíš jeden z mých nejoblíbenějších kriminálních seriálů, o čemž svědčí i to, že všechny tři série jsem zvládnul za dva dny. Nepopírám, že svůj díl na tom nese hlavně neskutečně charismatický Idris Elba, ale když jsem si v edičním plánu nakladatelství Moba přečetl, že jediný autor Luthera, Neil Cross, napsal o londýnském detektivovi román, nemohl jsem v tu chvíli být natěšenější. Radši to nebudu dál rozmazávat - důležité je především to, že tahle kniha u mě měla nastavenou laťku očekávání hodně, hodně vysoko. Pravda, možná až příliš.

Děj se odehrává ještě před první epizodou seriálu. Lutherovi se dostává do rukou mimořádně ošklivá vražda manželského páru Lambertových, která se vymyká normám především jedním faktem - vrah vyřízl těhotné ženě plod přímo z těla a odnesl si ho sebou. Co je však nejhorší, dítě pravděpodobně žije a nikdo neví, jaké s ním má neznámý úmysly. Luther, vyšetřovatel, jenž si pravidla tvoří podle sebe, je pevně odhodlaný dvojnásobného vraha a únosce novorozeněte dopadnout. Jak je u něj zvykem, vyšetřování obětuje všechno - možná i své křehké manželství.

Důstojné pokračování seriálu

Neilu Crossovi musím uznat jedno - ať už napíše cokoliv, je to sakra návykové. Seriálová i knižní podoba Luthera mají totiž společné právě to, že je opravdu těžké se od nich odtrhnout. Děj je postrkován dopředu především pomocí svižných a zábavných dialogů (mimochodem, právě v tom jsem Crosse jako scénáristu dokonale poznával) a kapitoly vám jen prolétávají před očima. Dalším plusem je opravdu chytrá, děsivá a rychle odsýpající zápletka proložená údernými zvraty, která - přestože se velmi rychle dozvíme jméno vraha - překypuje napětím (což je autorovi opět velmi podobné).

Nelze vynechat ani samotnou hlavní postavu, Johna Luthera. Toho chlápka si snad nejde neoblíbit. Vlastně je to jeden z dalšch workoholických vyšetřovatelů, pro které je práce u policie zároveň největší vášní, to ale Crossovi dokážete lehce a rádi odpustit. Luthera si každým coulem užijete.

Scénárista v roli spisovatele

Ano, Posedlost je velmi zábavné čtení. Není ale bezchybná - především zkrátka mám z Neila Crosse pocit, že není skvělý spisovatel, ale skvělý scénárista. Jak už jsem zmiňoval, kniha stojí hlavně na dialozích a jakmile Cross začne popisovat, najednou ztratím pocit, že čtu něco fakt dobrého. Popisné pasáže jsou totiž občas trochu zkratkovité, občas neobratné (přirovnání "jeho hlava je jako město" - navíc dále nevysvětlené - v textu působí poněkud podivně), ale převážně chudé. Většina postav je dvourozměrná a na jejich pocity se tu také moc nehraje. Vlastně nemůžu říct, že by se mnou kniha nějak zacloumala - větší emoce ve mně vyvolala jen jedinkrát (scéna s psíkem). Pokud v České Republice vyjde pokračování této série, sice si ho určitě přečtu, ale daleko raději bych viděl další díly seriálové verze nebo rovnou celovečerní film, který tvůrci kdysi plánovali.

Oceňuji, jak Posedlost navazuje přesně na začátek prvního dílu seriálu, nicméně pro ty, kteří seriál neznají, bude kniha působit dost neukončeně - nedozvíme se například, co se po závěrečné kapitole s Lutherem stane, jak dopadne jeho problematické manželství se Zoe a jak vlastně skončí Howieová. Pravda ale je, že i znalci seriálové podoby jsou v nevýhodě, a to už od chvíle, kdy knihu vezmou do ruky - pokud si totiž vzpomenete na úvodní scénu, vzpomenete si také na spoustu prozrazených dějových zvratů z Posedlosti.

Oddechovka pro otrlejší

Posedlost vám nicméně doporučuji, takhle na léto je to vlastně ideální četba. Berte ji jako oddechovku - pěkně drsnou oddechovku - a určitě vás nezklame. Pro fandy seriálu se jedná skoro o povinnost, troufám si říct. Chybí jí však jedna z nejzajímavějších postav jménem Alice Morgan. Té se možná dočkáme v druhém díle, který v originále vychází už za pár dní s titulem The Burning.

80 %

Za recenzní výtisk míří mé díky nakladatelství MOBA!


Více recenzí najdete na: weekly-vomit.blog.cz

Komentáře (0)

Přidat komentář