Deprese vložená do utopického Zámku

recenze

Zámek (1997) 4 z 5 / DustinMind
Zámek

Každý z nás si dokáže vybavit pocit, kdy se mu zdál špatný sen, ale nikoli kvůli jeho obsahu, ale proto, že během spaní mu bylo nepříjemně, cítil se bledě a tísnivě, ale po probuzení z něj úleva nespadla, protože si připadal neustále stejně a úsměv si musel do tváří natlačit násilím a i přesto nebyl ani v nejmenším upřímný.


Ve světě čtenářů se najde jen opravdu malá část lidí, kteří by neznali spisovatele Franze Kafku, jelikož jeho život, který se lidé snažili pochopit při analyzování jeho pocitů a chování, byl velice záhadný a přesně to samé přenesl i do svých děl. Existuje spousta otázek na jeho život, na tu depresi, kterou ventiloval do svého psaní i na ostatní věci.

Když začnete číst a seznámíte se s prostředím vesnice a okolím zámku, kam povolali zeměměřiče K., který se seznamuje s obyvateli a s hlavním cílem, dostat se na zámek, není vám zrovna do zpěvu. Jsou knihy, které na vás nedokážou zapůsobit nijak, některé knihy zase jen z části. Sledovat se při čtení a zjistit, že je vám nevolno a že si připadáte sami a na dně, může být na jednu stranu nepříjemné, ale na druhou lze pochválit autora, který ve vás dokáže vyvolat tak hlubokou škálu emocí a pocitů. Důležitou věcí zde je, že zeměměřič K. se snaží neustále dostat tam, kam chce, ale i přes veškerou touhu je to bezvýsledný. Ne nadarmo se říká, že uspokojení je smrtí touhy, ale v takovémto případě je pointa daleko jiná.

Franz Kafka pro mě v literárním světě znamená skoro to samé co režisér David Lynch v tom filmovém. Surrealistika má mnoho známých zástupců. Někteří ve svých dílech ponechají veselou a příjemnou atmosféru, ale s tou temnější stránkou se nesou i temnější díla a temnější pocity.
Prožívat své emoce při čtení Zámku naplno, znamená zalézt si do tmavého kouta prázdného pokoje a položit si hlavu do dlaní s úzkostným pocitem. Nevylučuji možnost, že někteří nad něčím takovým zvednou obočí a budou se tvářit, že to zdaleka není nic takového.

Věřte nebo ne, ale na takovéto čtení člověk musí mít náladu a musí být připraven, jelikož nepřipravený čtenář se nedočká ničeho příjemného a mohlo by se mu to šeredně vymstít. I přesto zůstává autorova tvorba světem obdivována a milována. Všechno v životě přece nemůže mít šťastný začátek i konec, ale to by vám nemělo vadit.

Pro větší zájemce o zkoumání Kafkova života doporučuji muzeum na Malé straně.

Komentáře (1)

Přidat komentář

RMarkéta
04.02.2020

Název recenze je naprosto trefný. Vždycky jsem považovala Kafku za velmi těžké čtení, které musí na čtenáři zanechat následky. Souhlasím s tím, že na něj musí být člověk připraven a musí vědět co chce a nemít v hlavě breberky.