Další šance pro české autory. Co já na to?

recenze

Ženy, které rozdávají adventní věnce (2014) 5 z 5 / ciniminisek
Ženy, které rozdávají adventní věnce

Josef "Pepson" Snětivý - sportovec, hudebník, básník a hlavně také spisovatel. Na svém kontě má již pěknou řádku knih a jeho posledním dílem je právě tato Ženy, které rozdávají adventní věnce
.


Anotace nám toho prozrazuje celkem dost, tak se přesuneme rovnou, k samotnému hodnocení knihy. Když jsem otevřela obálku a z ní "vysypala" malinkou knížečku, byla jsem mile překvapena. Zpočátku zajímavá a teď už i vím, že tématická obálka, nás nabádá k zhltnutí během pár chvilek. Co se ale ukrývá uvnitř? Bude tak lákavá i textem, tak jako svým zevnějškem?

Já říkám, že ano. Četla se velmi dobře. Svižně psaný styl, česká jména i pražské prostředí Vás v ničem neruší a Vy se můžete soustředit na samotnou zápletku, jelikož ta je opravdu zajímavá.

Muž v letech, který si myslí, že má to nejlepší za sebou. Děti ho moc nemusí, bývalá žena, která je pěkná potvora, ale pro peníze Petrovi dopřává pro něj kvalitní sex a Karolína, bohyně s krásnou figurou, milující ho někdy až moc. Vůbec, erotika se v této knize objevuje velmi často, přesto je psaná takovým stylem, že se u čtení nemusíte stydět, ani červenat. Psychologické pozadí a Petr neustále komplikující si život a věčně zadumaný ve svých otázkách bez odpovědí.
Příběh ze života jednoho muže, je vážně reálný a chvilkami nacházíte i podobnost ve svých známých, či dokonce i v sám sobě. Uvěřitelnost postav je až hmatatelná a i když samotná zápletka se ke konci příběhu stáčí do lehké fikce, nadále neztrácí na dobré čtivosti a příjemném čtení.

V ději se střídá dobro i zlo, zamilovanost i nenávist a kniha nám neustále něco nabízí. Každý si v ní najde to pravé pro sebe. Já za sebe mohu říci, že mě tento příběh nenechal chvilku vydechnout a musela jsem ho zhltnout během krátké chvíle.

Příběh bych přirovnala k malině politou čokoládou, jelikož je na povrchu sladká, vábivá, přesto v sobě skrývá ostře kyselé pozadí. Nikde se nehlásá, že děj v sobě ukrývá vtip, ovšem při čtení jsem se musela nejednou pousmát, poněvadž někde v hloubi uvnitř sebe víte, jak to dopadne. Přesto hltáte každičkou větu fiktivního příběhu, kdy ovšem víte, že se aspoň někde ukrývá zrnko pravdy. Cynismus srší z každé stránky a příjemně doplňuje celý děj.

Ráda bych se trochu vrátila a ještě "vypíchla" samotný styl psaní. Pepson v sobě nezapře básníka, jelikož si dokáže krásně pohrát s českým jazykem, kdy si chvilkami přijdete, že nečtete klasickou knihu, ale výjimečnou báseň.

Knihu doporučuji milovníkům cynismu, českých mezilidských vztahů a ženám, které občas chtějí svým mužům zakroutit krkem.

Komentáře (0)

Přidat komentář