Ďábelské hry

recenze

Detektiv inspektor Kim Stoneová je společně se svým týmem přivolána k případu mrtvého, ubodaného muže. Našel se v postaní uličce s dírami v břiše. Vedle mrtvého těla najdou psa, který má kožich od krve. Ano, věrný přítel, který neopustí svého pána ani po smrti. Kim a její tým začne s vyšetřováním. Jenže... Je to složitější, než se zdá, protože tenhle případ má kořeny někde jinde. Sama oběť se před několika lety dopustila brutálního trestného činu znásilnění. Kdo měl největší motiv muže zabít?
Jeden případ. Ovšem Kim nedává spát ani další věc, kterou řeší. Týrané holčičky, které jejich vlastní otec sexuálně zneužíval. Jak mohl? Jak se někdo dokáže takovýmto hnusným způsobem dotknout svých dětí? Kim se vrací do minulosti, do svého dětství, které nebylo úplně krásné, nebylo úplně normální oproti ostatním dětem. Nedá jí to spát.
Zároveň řeší chmury svého osobního života, které jí bohužel, nějakým způsobem prolínají do vyšetřování. Což by se profesionálovi nikdy nemělo stát. Proč se jí doktorka Alex pořád snaží komplikovat život? Proč jí nedá pokoj a neustále se vrtá v jejím soukromí?
Tato kniha mě ze začátku odradila, hlavně kvůli námětu, protože co se týče zneužívání dětí, mi není úplně příjemné. Ale nakonec jsem si řekla, že knihu přečíst musím, protože po pár stránkách mě kniha úplně pohltila. Až mi dělalo problémy přestat číst.
Kniha je opět plná překvapení, plná napětí. Zápletka je skvělá. Člověk by neřekl, jak spolu může tolik věcí navzájem souviset. Opět mě autorka překvapila koncem. Zase jsem si tipla špatně, kdo za tím stojí. A opět, pro mě velké plus krátké kapitoly, které udržují napětí v celé knize.
Ďábelské hry se mi líbilo o něco víc než Němý křik. Asi proto, že jsem si zvykla na autorčin styl psaní. Za mě skvělá kniha. Vřele doporučuji.

Komentáře (0)