Co si brouká louka

recenze

Znáte "přírodovědné" pohádky Daniely Krolupperové? Pokud ne, a máte doma již zdatného posluchače či začínajícího čtenáře, koukněte po nich. Nejen, že jsou díky ilustracím Evy Chupíkové nádherné, mají v sobě i pohádkově vzdělávací příběh (možná vám spojení pohádka a vzdělávání nyní přijde zvláštní, ale po přečtení jedné z těhle knih pochopíte).

Zlý černokněžník seslal na Lesní království ohromnou bouři, která se pěkně vyřádila na stromech, keřích, pěšinách. A protože chce získat vládu nad celým lesem, strhl také perlový náhrdelník Lesní paní, zdroj její kouzelné moci, a několik perel se bohužel zakutálelo až na louku, kam její moc nesahá. Naštěstí je poblíž Matyáš, malý chlapec, který brzy zjistí, že je kolem něj plno kouzel, víl a skřítků, kteří na první pohled nejdou vidět.

Co si brouká louka v sobě skrývá pohádkový příběh, jehož podstatou je boj dobra se zlem, dobrodružství, nechybí ani napětí a kouzla. Co ale dělá příběh odlišným, zajímavějším - je plná informací o lučních květinách, s nimiž se děti běžně setkávají, a aby si své nabyté znalosti upevnily, následují za každou kapitolou jednoduché otázky. Zároveň oceňuji jazyk, jímž autorka píše, není triviální, ale naopak pro děti obohacující.

Prdislava z Co si brouká louka tak nadšená, že jsme hned pořídili další díl - Zákeřné keře, které již dočítáme, tudíž se o nich opět zmíníme (a vybíráme již další "díl").

Komentáře (0)