Co se stane, když se veřejně líbají dva homosexuálové?

recenze

Líbali jsme se (2015) / Suzanne
Líbali jsme se

Jeden víkend a pokus o překonání rekordu v líbání. Několik různých homosexuálních párů. A generace homosexuálů, kteří zemřeli na AIDS, vyprávějící jejich příběhy protkanými úvahami o životě, lásce a smrti.

Craig Cole a Harry Ramirez plánují pokořit rekord v líbání, jenž je zapsaný do Guinessovy knihy. Musí se líbat alespoň třicet dva hodin, dvanáct minut a deset sekund, což je o sekundu více, než je současný zaznamenaný rekord. Pro oba se jedná o veřejné a polické prohlášení o tom, jaké je to být gay. Celý dlouhatánský polibek se bude zaznamenávat a také živě přenášet přes stream, aby oslovil co nejvíce lidí. Problém je v tom, že se tihle dva rozešli a dneska už jsou jenom přátelé. Craig ale možná k Harrymu stále cítí něco víc. Nehledě na to, že Craigova rodina nemá o jeho sexuální orientaci ani tušení.

Jejich příběh ale není ten jediný, který v knize sledujeme. Taky jsou tu Avery s Ryanem, dva kluci s divoce barevnými vlasy, co se potkali na plese v malém městečku a okamžitě mezi nimi přeskočila jiskra. Jenže Avery se narodil jako kluk v holčičím těle. A pak je tu Tariq, kterého před třemi měsíci napadla a zmlátila rasistická skupina kluků, což se stalo popudem k tomu, aby Harry a Craig uspořádali líbací maraton. Nechybí ani patnáctiletý Neil s Peterem, co spolu už rok chodí, ale Neilova rodina stále není ochotná plně a otevřeně přijmout, že jejich syn je gay. A nakonec se v příběhu objevuje i Cooper, co se snaží uniknout pocitu prázdnoty a bezvýznamnosti flirtováním a lhaním mužům na internetových sexuálních seznamkách.

David Levithan do útlé knížky zpracoval spoustu vážných témat – nejenom samotnou homosexualitu, ale také transsexualitu, vyrovnání se s odlišností, problémy v rodině, homofobii, násilí, hledání vlastní identity i místa v životě a nakonec také opravdové přátelství a lásku. Nechybí ani ve zlomcích podaný příběh generace homosexuálů, kteří zemřeli na AIDS v době, kdy o této nemoci nikdo nechtěl ani mluvit, natož ji léčit a investovat do jejího výzkumu peníze.

David Levithan všechno podal upřímně a citlivě, bez tíživého a nervy drásajícího poselství nebo patosu. Příběh ozvláštnil tím, že si za vypravěče zvolil celou generaci homosexuálů, kteří zemřeli na AIDS. Zvláštní styl psaní dodává knize na originalitě a nevšednosti, ale zároveň může mnoha čtenářům zabránit v tom, aby se do ní začetli a nechali se jí pohltit. Neuškodilo by také, kdyby některé zápletky a myšlenky úplně vynechal, protože ty zbylé by pak měly šanci lépe vyniknout a zapůsobit.

Líbali jsme se už kvůli lgbt tématu vybočuje z řad běžné young adult literatury. Možná ne na světové úrovni, ale v malém českém literárním rybníčku určitě. Přináší propletenec dojemných, romantických i dramatických příběhů ozvláštněných neobvyklým stylistickým zpracováním. Jedná se o lyrické vyprávění, v němž se ukazuje, jak některé, na první pohled, ne až tak důležité okamžiky, mohou být zcela zásadní. Pro opravdový požitek z četby je ale nutné se smířit s absencí dějové zápletky, přeskakováním z jednoho příběhu k druhému i s neobvyklým způsobem vyprávění.

Komentáře (0)

Přidat komentář