Co se skrývá za tajemným dopisem?

recenze

Manželovo tajemství (2014) 2 z 5

/ ilosek

Manželovo tajemství sleduje životní situace tří žen, které se tváří v tvář potkaly s jistým druhem tragédie, ať už se jedná o nevěru, nebo smrt. Pojďme se společně podívat, jak se jednotlivé postavy se situacemi dokážou poradit a přesvědčit se, že všechno zlé, je pro něco dobré.

Cecilie najde v podkroví dopis, který měla najít až po manželově smrti, který ale ještě žije. Stojí před rozhodnutím, který ji změní život. Tess už odmala vyrůstá se svoji sestřenicí, která je s ní úplně všude – doslo va. Není proto divu, když se od manžela dozvídá o utajovaném vztahu mezi nimi. Nakonec Rachel. V životě už ji potkalo několik pohrom, ale jakoby to nebylo málo, osud jí odebral její největší štěstí. Jak si poradí s touhle poslední ranou? Tři ženy. Tři osudy. Tři Pandořiny skříňky.

Anotace čtenáři slibuje velký požitek plný překvapení, stresu, tragédií, tajemství a napětí. To se splnilo jen napůl, protože tyhle požadavky splňuje pouze první polovina kniha, která je bravurně napsaná. Začátek se nese ve znamení poznávání tří žen s jejich životy a problémy, se kterými se snaží vyrovnat – každá po svém. Postupně se jejich životy vzájemně ovlivňují, navazují na sebe a zase oddělují.

Druhá polovina je ale bohužel zklamáním. Děj byl příliš uspěchaný, nebo naopak v některých momentech příliš natahovaný a čtenář se může často nudit a přeskakovat celé odstavce. Taky byl závěr předvídatelný a to už na přelomu poloviny knihy. Proto mi přišlo zbytečné přidávat stále nové zápletky, které tam vůbec být nemusely.

Před odložením knihy to zachraňovaly různé pohledy a způsoby přemýšlení. Každá z postav má svojí vlastní osobnost, podle které se po celou dobu chová. Povahy tří žen jsou rozmanité a spojuje je jen jedno trápení. Proto jsem se vždy těšila na novou kapitolu. Nový způsob náhledu na život, jiné priority a žebříček hodnot. Jsem ráda, že si autorka vybrala i jiné věkové kategorie.

Cecilie, Tess i Rachel mi byly sympatické. Cecilie byla prototyp matky, kterou bych jednou chtěla být. Je dochvilná, vzorná, vstřícná a přitom si zachovává i svůj osobní život. Tess je taky skvělou matkou, ale zcela jiným způsobem. Zařadila bych ji spíš k tichým myškám, které se nevyjadřují, ale mají zajímavé názory. Nakonec Rachel, s kterou jsem si nejvíc rozuměla. Její náhled na svět mě doslova fascinoval. Staří lidé nahlíží na každodenní rutinu úplně jinýma očima a řeší úplně jiné problémy.

Z knihy jsem na rozpacích. Na jednu stranu se mi líbila, ale… je tam to ale, které by nemělo být. Kniha v sobě ukrývá mnoho mouder a rad do života pro budoucí maminky, nebo obecně ženy. Každá si z toho dokáže vzít svoje a nabrat nové zkušenosti. Závěr už ale nebyl tak silný a autorka ho odbyla klišé zápletkami, jen aby knihu prodloužila. Ale za zkušenost to stála a můžu říct, že z knihy jsem si i něco odnesla.