Cizincem ve vlastní zemi

recenze

V roce 1948 přijalo Československo tisíce uprchlíků z Řecka, kteří byli díky občanské válce za nepředstavitelných okolností nuceni opustit svou rodnou zemi. Mezi nimi je i desetiletá Sotiria, která stejně jako tisíce dalších neumí česky, neví, co se stalo s jejími rodiči a netuší, co si v nové zemi počne. Během ubíhajících let sledujeme osud její rodiny a to, jak se jejich životy rapidně změnily (nejen) k dobrému...

Autorka se ve svém románovém debutu zaměřila na osudy řeckých uprchlíků, kteří v roce 1948 museli díky občanské válce opustit svou zem. Je vážně škoda, že se tomuto tématu z naší historie nevěnuje více knih, jelikož živoucí odkazy najdeme všude mezi námi, možná i mezi vlastními známými.

Téma autorka zpracovává velmi poutavě a realisticky - osudy jedné rodiny a osob, s kterými se její členové setkali, sledujeme od roku 1948 až takřka do současnosti. Z toho vyplývá, že máme více vypravěčů.

Příběh odhaluje nelehké úděly Sotirie a jejich blízkých na pozadí komunistického režimu a jeho následného pádu. Je zde velmi detailně a realisticky popsána tehdejší doba a to, jak to všude fungovalo, nevyjímaje ani politiku. Není to lehké čtení, je ale velmi potřebné a dle mého názoru i aktuální vzhledem k současné situace s uprchlíky.

Postavy jsou tahouny celého příběhu. Autorce se povedlo vytvořit různorodé a velmi realistické charaktery, které se s útěkem z rodné země vyrovnávají po svém.

Ústřední hvězdou celého románu je Sotiria, která z desetileté dívenky postupně vyrůstá v krásnou a velmi vlivnou Řekyni, za kterou se otočí nejeden český muž. Právě ona je středobodem životů celé své rodiny a nevlastní sestřenice Kouly, kterou potkala během útěku ze země. Vztahy mezi postavami jsou vykresleny detailně, ať už jde o ty rodinné, pracovní či snad milenecké. Celá kniha má hořkosladký nádech a pohrává si s myšlenkou toho, že si domov nosíme sami v sobě.

Nakonec mé vlastní dojmy. Nečekala jsem, že mě tato kniha až tak ohromí. Ale stalo se. Je pravda, že knihy v tomto žánru nečtu až tak často, možná bych ale měla. Nadchl mě nejenom autorčin úderný styl psaní, ale i jakási citlivost, s kterou líčila osudy Sotirie a jejích blízkých. Už dlouho jsem nečetla něco tak dobrého a uspokojujícího a je možné, že se ke knize někdy znovu vrátím.

Za poskytnutí reading copy děkuji Albatrosmedia.cz.

Celá recenze na:
vendeadreams.blogspot.cz

Komentáře (0)