Civilní konzultant FBI s temným tajemstvím

recenze

Obsah: Timothy Blake pracuje jako civilní konzultant u FBI. Disponuje skvělou intuicí a talentem vyznat se v lidech, který mu umožňuje velice efektivně prozkoumávat místa činu a odhalovat pachatele. S vedoucím oddělení uzavřel dohodu. Za každý vyřešený případ si může odvést jedno tělo z cely smrti a dělat si s ním cokoli bude chtít. Před světem totiž Blake ukrývá jedno temné tajemství. Je to kanibal, jehož hlad neutiší nic jiného než kus lidského masa. Nyní musí navíc řešit další případ. Cestou do školy byl unesen čtrnáctiletý chlapec a postupně začíná Blakovi docházet, že tohle bude jeden z nejtěžších případů, který kdy musel řešit.

Hned na začátku čtení jsem si všiml velmi zajímavého pojmenovávání jednotlivých kapitol. Autor se rozhodl ke každé kapitole vymyslet vlastní hádanku a nechat čtenáře si trochu potrápit hlavu. Přišlo mi to nesmírně originální a knize to dodalo na zábavnosti. Řešení hádanek je možné najít na webu autora.


Na knize mě bavilo především její rychlé tempo a akčnost. Oproti jiným detektivkám se moc nezaměřovala na popisy vyšetřování a výsledky se čtenář dozvídal přímo od Blakea. Některým čtenářům, kteří jsou zvyklí na klasické detektivky to může připadat trochu moc uspěchané, ale já to považuji spíš za pozitivum.

Jedinou věcí, kterou bych Mrchožroutovi vytkl jsou někdy dost nechutné scény a popisy konzumace lidského masa. Pasáží, kdy už to podle mě bylo přes čáru sice bylo jenom pár, ale do určité míry popisy, které by mohli slabším povahám trochu zvednout žaludek provázely celou knihu. Takže bych měl jedno malé doporučení. U čtení hlavně nic nejezte!


Nyní bych rád knihu porovnal s knihou Dexter od Jeffa Lindsaye, protože je to jediná kniha s antihrdinou v hlavní roli, kterou jsem kromě Mrchožrouta četl. Obě knihy jsou psány Ich formou, což čtenáři pomáhá získat si k hlavnímu hrdinovi kladný vztah a následnému vypuknutí pocitu viny, když si uvědomí, že vlastně drží palce někomu, kdo by se toho od něj za jiných okolností v životě nedočkal.

Černý humor je do určité míry přítomný i v Mrchožroutovi, ale Blake se povahou a přístupem ke své touze od Dextera velmi liší. Zatímco on svůj osud dokázal přijmout a nikdy necítil žádné výčitky, tak Blake se v tom opravdu topí. Trpí výčitky svědomí a i když se díky své velké inteligenci dokáže vždy uklidnit a udržet nad vodou,tak je jasné, že jeho koníček si na něm bere svoji daň.


Shrnutí: I když je Mrchožrout velmi kontroverzní kniha, tak si myslím, že dokáže lidi donutit přemýšlet a uvědomit si, že nic na světě není černobílé. To podle mě za několik čtenářsky náročných pasáží rozhodně stojí.